Datum: 19.04.2008
 


Macík OffROAD Maraton Sedlčany 2008

Článek z www.offroadmaraton.cz

Sedlčanská cihelna nezklamala
V cihelně existují jen dvě možnosti. Buď se budete brodit po kotníky v mazlavém cihelném bahně, které lepí jako mýdlo, anebo to bahno, vysušené a rozemleté, budete snídat, obědvat i večeřet tak, jak ho vítr požene napříč terénem. V obou dvou případech si ho užijete do sytosti.

Původní obavy o počet závodníků a diváků se nenaplnily. I když ve stejném čase zahajovala úvodním prologem „Dakarská série“ závod v Maďarsku a následně v Rumunsku. Toho se samozřejmě účastnily někteří závodníci a osobnosti, které bychom jinak uvítali právě v Sedlčanech - mezi nimi i Martin Macík, pod jehož patronátem se sedlčanský závod uskutečnil. Martin udělal přípravu, jak jen mohl, a v předvečer závodu odjel se svým kamionem na přejímky do Maďarska..

To už v Sedlčanech houstla atmosféra, neboť závodění chtiví účastníci nepočkali na oficiální otevření depa ve 12:00 a dorazili do areálu cihelny již v osm hodin ráno. Po drobných organizačních doladěních se začalo depo plynule zaplňovat závodníky ze všech kategorií. Zasluhují pochvalu, neboť od počátku dodržovali zaběhnutý řád, nejezdili v protisměru ani zbytečně rychle. K mému velkému překvapení se všichni příjezdší vešli do vytyčeného prostoru a v sobotu nebylo třeba rozšiřovat depo na veřejnou komunikaci. Organizace fungovala na jedničku a registrace se pro větší pohodlí závodníků protáhla až do půlnoci. Navzdory tomu ale v sobotu ráno v pět děvčata znovu s úsměvem na rtech přijímala nové závodníky. Start čtyřkolek byl stanoven na 7:00, takže nebylo nač čekat. Jen počasí mohlo být příznivější. Je ale pravdou, že občasný deštík zmírnil oblaka prachu a změkčil trať.

První dvě hodiny sportovního zápolení uběhly jako voda. Všichni závodníci zvládali nástrahy kluzké tratě s bravurností sobě vlastní a postupně přicházející diváci měli co sledovat. Jízdy se samozřejmě neobešly bez šrámů a závad. Nebyla nouze o ulomená kola, zanesené chladiče, defekty atd.

V 10:00 hodin se po rozpravě a zaváděcím kole postavili na start motorkáři, kteří si dvouhodinové klání vesměs pochvalovali stejně jako čtyřkolkáři. Všem přišlo docela vhod i mokré počasí a po dojetí do cíle již střádali síly do hlavního tříhodiného závodu, který se jel příští den.

Obecně velkým překvapením je rozmach kategorie pro motorkáře veterány, závodníky nad 40 let, jichž startovala zhruba dvacítka – a s opravdovým zápalem. Nesmíme zapomenout ani na větší juniory, kteří jeli 30 minut na trati spolu s dospělými závodníky. Celková osmdesátka závodníků na čtyřkolkách a stovka závodníků na motorkách rozplynuly původní obavy ze slabé účasti

A bylo tady poledne, kdy se ke své závodní trati hrnuly děti a mladší junioři v doprovodu svých stejně nadšených rodičů. Ani tady jsme se nevyhnuli drobným karambolům, dokonce jsme viděli jedno salto. V jednu chvíli vyjela do závodního prostoru i sanitka, ale než zdravotníci dojeli ke kolizi, závodnice se naštěstí v pořádku zvedla a odjela!

Ve dvě hodiny už bylo vše nachystáno na start šestihodinovky aut. Široká startovací rovinka, s úzkou zatáčkou připomínající trychtýř, už před startem naznačovala, že v Sedlčanech půjde o atraktivní podívanou. Což se plně potvrdilo.

Z první řady vyrazilo vůz Ekonomických staveb, Patrol Wings Teamu a Láďou Fajtlem řízený Jeep Valtr Teamu, následovaní trojicí aut do dvou tisíc ccm, také první tři podle pořadí ze Šternberka. Na trychtýř došlo, i když nijak dramaticky - s nějakými plechy se počítá vždycky. Opravdová sedlčanská bitva začala až poté. Téměř všechna auta měla technické problémy. Vylámané poloosy, kardany, hřídele a další ani nemělo smysl počítat. Hned v úvodu zapadl do bahna Land Rover Defender Almira X-treme Teamu, ve stejném místě o chvíli později i Wings team s malým autem.

Defender Almiry je vůbec kapitola sama pro sebe – krasavec s 2.5 litrovým motorem (a podle členů teamu bez dodatečných úprav v továrním provedení) předváděl neskutečné výkony a celou dobu se bezchybně držel po boku „echt“ speciálů. Pravda, v prvním kole jeho kouřová clona vyděsila některé pořadatele na startu, protože při vyhrabávání z bahna to vypadalo, že pod kopcem Lanďák hoří, ale obavy o osud tohoto vozu se brzy rozplynuly. První závod a pro Almiru hned bronz – skvělé!

Zatímco se malé auto Wings, se Sašou Semenovem za volantem, vyhrabávalo z bahna, jejich stájový Patrol takové problémy neměl. Tomáš Lukasík za volantem Wings 2 řádil, jako by mu někdo vypnul pud sebezáchovy. Dramatické předjíždění, jízda na hranici možností a hlavně Patrol, který držel - to vše týmu modrých dělalo velkou radost. Tomáš s rudým filtrem před očima jel tak, že už ve 14:40, necelou hodinu po startu, nadělil Audi celé kolo. Nadšení trvalo něco málo přes dvě hodiny. Po čtvrté hodině odpolední prorazili na Patrolu gumu a museli přezouvat, což znamenalo ztrátu. Následovaly další technické problémy: vylámaný přední náhon a ve finále homokynetické klouby. Patrol tak nemohl vůbec zatáčet doleva a doprava jen stěží. Zbývala hodina do konce. I přes problémy si ale Wings 2 dojeli pro dobré čtvrté místo. To Saša na Wings Vitaře měl průběh závodu mnohem hladší… jel a jel, sbíral bahno, křečkoval si ho pod dorazy, prodřel hadice s olejem a o půl čtvrté skončil celkově na 9. místě.

Velké překvapení čekalo na fanoušky Vlasty Korce a Adriana Stojkova (tzv. VIPka, jak se jim v mžiku začalo v depu přezdívat), kteří dorazili jako podpora Meta Kladno Offroad Teamu. Meta přivezla hned tři auta, dvě „velká“ (speciál s motorem 4,2 audi) a jedno „malé“ (speciál s motorem 3.5 BMW). Karel Šmíd na voze s pořadovým číslem 1 (st.č. 299) nakonec zajel pouze 5 kol. Startoval se zpožděním kvůli neodpovídajícím bezpečnostním pásům, hned po hodině závodu skoro celou další hodinu opravoval v depu střižený brzdič a pytel smůly naplnilo dvakrát upadnuté kolo, nefungující servo, prodřené olejové hadice, nízká hladina oleje nebo voda tekoucí na blok motoru... Wrangler s číslem 4 (st.č. 28 zvládl víc než dvojnásobek - 13 kol, ale problémům se také nevyhnul. Okolo čtvrté hodiny na autě prasknul „přítlačák“, náhradní s sebou mechanici neměli a oprava nebyla na místě možná. Skončil šestý. Special K-2 (st.č. 277) jezdil skvěle a než ho zastavilo porouchané palivové čerpadlo (mimochodem stejná závada, jako ve Šternberku na 1. autě) najezdil 28 kol. Skvělé páté místo. Gratulujeme Vlastovi i Adrianovi k jejich premiéře. Pro první závod si vybrali jednu z nejtvrdších tratí seriálu, Vlasta se navíc potýkal s velkou helmou a neutaženými pásy, přesto oba zajeli skvěle. Těšíme se na příští účast!

Je dobré podotknout, že téměř žádné velké auto nedojelo do cíle jako čtyřkolka. Auto Jeep-centrum Chodovská ul. Praha díky tomu aspiruje na titul „Sklápěčka roku“. Po vzoru žigulíků si na záda naložili betonové bloky a jezdili se zatíženou zadnicí. Půl hodiny před koncem stihli utrhnout rameno, tak ho přivařili napevno. Z doprovodné leštěnky si vzali zadní kardan, na přední rezignovali a přední diferenciál u nich uvidíme zase až na příštích závodech.

Bývalé auto Fajn rádia tentokrát dostalo pořádně zabrat. S podobnými problémy se ale kluci snad dlouho potýkat nebudou, protože se moc těší na nový speciál, se kterým se chtějí vytáhnout. Časem možná uvidíme za volantem i Pavla Kovaříka. V jeho 14 letech je to pravděpodobně nejmladší účastník závodu aut, který celou dobu jel jako spolujezdec.

Velké trápení - to byly Sedlčany pro Option 4x4. Žlutý tank s číslem 247 si v depu nejprve postál kvůli podezření na špatný šroub v servu – nešlo. Po dvou hodinách jsme je viděli v depu zase. Šroub byl „z obliga“. Problémy se servem způsobila prodřená hadice. Zapršelo a trať začala pořádně klouzat. A tak byli v Option 4x4 Teamu jedni z prvních, kteří přezuli na špunty. Smysl to mělo, ale jen na chvíli. V 17:00 skončilo jejich Mitsubishi opět v depu kvůli defektu. O dvacet minut později, jako většina dalších vozů, zlomí přední poloosu a jedou jenom na zadní náhon. I tak gratulujeme k sedmému místu se třinácti koly.

Víceméně v pohodě si závod projel Láďa Fajtl, a dokonce bez střídání! Jarda Valtr vyslal dakarského specialistu za volant svého žluťáska, zatímco si s Liazem a Martinem Macíkem odbýval úvod dakarské série někde na pomezí Maďarska a Rumunska. Láďa jel na pohodu a ve stabilním tempu. Sice se trochu trápil s prokluzující spojkou a utrženým zadním omezovačem, ale s jistotou si dojel pro druhé místo. Léta v závodních kamionech jsou na tomhle matadorovi terénních závodů jasně znát.

Bernard Offroad team dorazil do Sedlčan s novým vozem. Hned v prvním kole ale přišel problém – zlomená hřídel. Opravovalo se přímo na trati a Bernard nabral asi 4 kola ztrátu. Do závodu se vrátil okolo půl třetí. K nepříjemnému kontaktu, který znamenal pro tento tým konec snažení, došlo v prudkém stoupání na louce. Nové auto Bernardu se v jednom okamžiku svezlo na nos Defendru Almira E-xtreme Teamu a na neštěstí bylo zaděláno. Hydraulika Bernardu dostala nepřiměřenou ránu, své si odnesly i plechy kolem levého zadního blatníku a výsledkem byla velká škoda na autě a konec pro Bernard Team. Doufáme, že se auto podaří opravit do Dobřan.
Pro Almiru střet znamenal problémy s chladičem. Nádherný oranžový stroj vzbuzoval velký zájem nejen diváků a dojel si pro 3. místo za 38 kol.

Efektní vystoupení předvedli v Sedlčanech Rafani. V zatáčce vedle startovní rovinky předvedli ukázkovou boudičku, diváci jim pomohli zpět na kola a se ztrátou asi 3 minut pokračovali dál. Druhou boudu si střihli ještě před koncem. Stihli i zapadnout a stejně ujeli se svým novým vozem (z dílny Bobr Bacardi) 42 ko, které je dostaly na 1. místo. Na vítězství si brousil zuby i Petr Procházka s 41 koly. Ve stylu fair play ale uznal obhajobu Rafanů, že jim z bahna nepomáhal bagr, a bral stříbro. Sluší se dodat, že třetí místo si s 37 koly vyjezdili Crazy Team Offroad Tachov.

A na závěr kapitola sama pro sebe - Ekonomické stavby. Startovali s prasklou vodní pumpou. Voda z nich crčela jako z kropícího vozu na promenádě, jet jenom trošku rychleji, mohli na motoru dělat hemenex. Přišli, jako většina velkých aut, o přední náhon, píchli, neměli servo… Stejně dojeli první ve své kategorii a se 44 koly si odvezli ze Sedlčan největší pohár a největší sedlčanský hermelín. Skvělé. Druhý dojel, jak už jsme okomentovali, s autem Jardy Valtra Láďa Fajtl (43 kol) a ve velkých autech třetí Land Rover Defender Almira X-treme Teamu s 38 koly.

Nedělní ráno už bylo klidnější. Sice celou noc pršelo a terén ještě víc změkl, ale už se nemuselo vstávat tak brzo. Někteří by bývali přivítali zkrácení trati, ale maraton je maraton a tak se na tříhodinový test vydaly nejprve motorky a po nich čtyřkolky. V závěru dokonce vysvitlo slunce. Mohli bychom vyzdvihovat ty či ony, ale pozornost zaslouží všichni, kteří odjeli celé tři hodiny a zvláště ti, jež nevynechali sobotní dvouhodinovku…

Výsledky:
Sobota
ERIK - QUAD SP 4. místo (super)
RADIM - QUAD SP 25. místo (dobrý)
HONZA - QUAD TR 19. místo (super)
VITARA - 9. místo (b.k.)
PATROL - 4. místo (škoda)
ADAM - QUAD junior ST - 7. místo
LUKÁŠ - QUAD junior ML - 2. místo

Neděle
ERIK - QUAD SP 5. místo (super)
HONZA - QUAD TR 8. místo (super)


Přihlásit se

Created by Bonfire - 2006. Powered by LDU 802