článek z www.offroadmaraton.cz
OffROAD Maraton Trstěnice: RIS racing přijel, skákal a zvítězil
Červnový díl seriálu OffROAD Maraton se konal v Trstěnicích u Mariánských Lázní. Motokrosový areál Cechu sv. Víta i v letošním roce poskytl veškeré zázemí a současně i řadu kvalitních domácích jezdců, kteří změřili své síly s matadory dálkových maratonů v Čechách. Trstěnický závod byl zároveň posledním před prázdninovou pauzou, únava byla místy vidět nejen na technice, ale také na samotných jezdcích.
Start motorek v sedm hodin ráno trochu zamotal hlavu nejrychlejším jezdcům, cesta kolem depa vedla velkým obloukem, Luboš Vojkůvka neodolal a jako vedoucí jezdec projel v prvním kole právě tankovací zónou. Několik jezdců z hloubi pole se ho ještě snažilo napodobit, ale žlutá vlajka je nasměrovala do správné branky.
Profil trati celkově nahrával hezkým soubojům, hned po šikaně následovaly dvě velké lavice, po pravotočivé vracečce vjeli závodníci na záludného velblouda a po několika dalších zatáčkách směřovali do lesa. V závěrečné pasáži se nacházela i větší louže, motorky ji mohly objíždět, ale i tak se našlo pár dobrovolníků na vykoupání.
Zmíněný Lubomír Vojkůvka z týmu IR 2014, jeden z favoritů OffROAD Maratonu z kategorie Mistr Moto E2, dojel na technické trati do cíle jako absolutně třetí a ve své kategorii na druhém místě. Body za druhé místo pro něj znamenají celkové vedení po první polovině seriálu. O stupínek výš vystoupil jezdec Midland Racing Martin Dvořák, který o jedno kolo Luboše předjel. Třetí místo v kategorii obsadil Michal Tesařík (Golem sport), který se ztrátou pouhých dvou bodů pronásleduje Vojkůvku v celkovém hodnocení.
Kategorie Mistr Moto E1 viděla absolutního vítěze mezi motorkami (a také čtyřkolkami). Danovi Galiovi (RD Racing) trať vyloženě sedla, s celkovými 31 koly měl dokonce minutový náskok na Martina Dvořáka. Daniel si zároveň připsal nejrychlejší kolo závodu s časem 5:34. Druhý v kategorii dojel Patrik Neliba (MX Lhotky) se ztrátou čtyř kol a třetí o dalších pět kol pomalejší Jiří Svoboda z Dr. K racing teamu.
Dan Galia, RD racing team, Mistr Moto E1, st. č. 3:
„Trošku jsem potrénoval, už mě štvalo, že mě kluci předjíždějí. I nová motorka fungovala na sto procent. Lubomír Vojkůvka s Martinem Dvořákem odstartovali z přední lajny a první hodinu jsem je nemohl dojet. Ale říkal jsem si, závod má tři hodiny, takže jsem si rozložil síly a někde hodině a půl jsem předjel Luboše a pak jsem dojel Martina. Půl až třičtvrtě hodiny jsme spolu závodili, opravdu nedal svoji kůži lacino, a pak jsem ho předjel, udělal jsem si necelou minutu náskok a ten jsem si už držel do cíle na jistotu. Základ byl hlavně nepadat, trať byla perfektní, neprášilo se. Jsem spokojený.“
Martin Dvořák, MIDLAND racing team, Mistr Moto E2, st. č. 383:
„Závod byl krásný, ale náročný. Jsem zvyklý jezdit motokros, ale ne v terénu. S Danem to byl pěkný souboj, nejdříve jsme o něm vůbec nevěděli, až když jsme tankovali, tak nás předjel. Já ho pak dohnal, ale přestala mi brzdit motorka, tak mi asi půl hodiny před koncem ujel. Je pravdou, že offroady jedu po čtyřech letech, beru to jako zpestření k ostatním závodům.“
Velké rozdíly se naopak nekonaly v kategorii Mistr Moto Veterán - čtyři jezdci ujeli shodně 27 kol a vešli se do pěti minut rozdílu. Bronzový skončil Mirek Kukrál (SMS Motokrosu Kaplice), před kterým jezdil František Ferus z Enduro teamu Klatovy a celkově nejrychlejší byl Pavel Nusko (Motoklub Bílina), který jako jediný ujel soupeřům o jedno kolo. Pavel vítězstvím získal důležité body do celkového hodnocení, ve kterém je na sdíleném druhém místě s Aloisem Pazderou (Enduro Tábor). Ten byl v Trstěnicích čtvrtý.
Pohárovou třídu ovládli domácí jezdci. Silnější kategorii E2 vyhrál Karel Brabec (Motokros na Cechu) s celkovými 28 koly, kterému zdatně sekundoval týmový kolega Karel Provazník. Mezi oba borce se vmáčkl jen Marek Dvořák z týmu Motorest Nučnice.
Výsledky kategorie Pohár Moto E1 byly velmi těsné, všichni borci na stupních vítězů měli shodně 27 kol. Jan Šeda (Enduro team Orlová) dojel na třetím místě a na druhého Petra Hreuse z Moto Doupě ztratil tři minuty. Nejrychlejší byl Martin Novotný z Midland Racing, který urval další dvouminutový náskok a zvítězil.
Stejná bitva se konala i mezi veterány, René Kvinta z DEVA MX racing teamu dojel na třetím místě s celkem 26 koly, druhý před ním, Petr Kubín z týmu Motorest Nučnice, byl rychlejší o pouhých pět minut a ujel stejný počet kol. Vítěz kategorie Martin Hošek všem ujel o pouhou minutu. Připsal si ale jednoznačně nejrychlejší kolo v kategorii.
Hodinový maraton si v rámci závodního pole vystřihli i starší junioři. Nejlépe se s nástrahami tratě popral během šedesáti minut Adam Lauber, který celkem nakroužil devět kol. Druhé místo s kolovou ztrátou získal Michael Cibulka z Moto klubu Bezinka Kamýk, který ale díky letošním výsledkům přesvědčivě vede průběžné skóre v hodnocení seriálu. Třetí místo v hodinovce patřilo Adamu Kvintovi, který dorazil do cíle tři minuty za Michaelem.
Pro maraton čtyřkolek musela trstěnická trať projít několika úpravami, vypustila se hluboká louže, stejně jako následující bahno, vláčet závodníky po ramena ve vodě nedávalo smysl. Přesto na trati zůstaly dva potoky a trocha bláta, kde byla příležitost se zaseknout a vykoupat. Celkem se na startu seřadilo na 80 strojů napříč kategoriemi, jejich motory zaburácely o půl jedenácté.
Největší bitvy se sváděly ve třídě mistrů, celkem šest závodníků se ve výsledku vešlo do 28 kol, pouze dva další měli o kolo navíc. Jinak suverénní výkon Martina Miřejovského (Team Max 2) se podařilo narušit Michaelu Grimmimu z týmu Quad X Berlin. Německý jezdec se celou dobu držel vedle Martina a v cíli mu na něj chyběly jen tři minuty. Pro Martina Miřejovského jeho výkon znamenal zároveň absolutní vítězství mezi čtyřkolkami. Roman Kratochvíl z týmu Quad no. X se o kolo zdržel a dojel v kategorii Quad SP na třetím místě, když do poslední vteřiny uhájil svoji pozici před dotírajícím Ondrou Fišarem (Fišar Ondřej-QUAD NOVÁ PAKA).
Martin Miřejovský, Team Max 2, Mistr Quad SP, st. č. 30:
„Michael Grimmi, který dojel za mnou, je mým neustálým dobrým soupeřem. Já si dnes smůlu naštěstí vybral již v zaváděcím kole, ve kterém mě postihl defekt, kvůli kterému mě loni Michael porazil v závodu, takže jsem nakonec vyhrál. V průběhu jsem měl klasické problémy se spojkou, ale jinak nic velkého. Trať měla úskalí hlavně pro jezdce, kteří nebyli nepřipraveni obutím a zůstávali viset v kolejích. Ale jinak byla perfektně připravená.“
Ještě větší přetahovaná o metry se odehrávala v kategorii Quad 4x4, Rosťa Plný (RP Interier) bojoval do poslední vteřiny s Martinem Švandou (Rádio Hey – Quad servis Tábor) a do cíle dojel s náskokem pouhých tří vteřin. Na začátku závodu si oba zkomplikovali situaci, když zůstali viset v bahně a okamžitě se před ně natlačili jejich soupeři. Po vyproštění začala parádní stíhací jízda. Martin i Rosťa, který v bahně pobyl déle, jeli svoje maxima a za cílovou šachovnicí tenhle masakr notnou chvíli rozdýchávali. Zajímavostí je, že oba borci drží v celkovém pořadí seriálu stejné pozice jako v Trstěnicích, Martin ztrácí na Rostislava osm bodů. Třetí místo v kategorii získal se ztrátou jednoho kola Petr Špak z Quad teamu Tábor.
Ani veteráni si v mistrovské třídě nic nedarovali. Velmi dobře si vede v letošním ročníku Michal Vágner (Michall), který po prvním, druhém a třetím místu v předchozích maratonech dosáhl znovu na příčku nejvyšší. Celkem ujel 27 kol a s těsným náskokem jednoho bodu vede celkové pořadí kategorie před Rudolfem Dvořákem (Team Max 2). Ruda v Trstěnicích neponechal nic náhodě a se ztrátou dvou minut projel cílovou šachovnicí jako druhý. Bronzový Vladimír Novotný (MX Racing team – CVS Klešice) letos potřetí vyjel třetí místo, po vítězství v Dobřanech se vrátil do svého letošního standardu. Třetí místo mu patří i celkově v kategorii.
Pohárová třída byla v Trstěnicích v jasné dominanci Michala Eiselta (EISteam). Jako jediný ujel celkem 26 kol, byl nejrychlejší mezi pohárovými jezdci a velmi dobře se držel i v konkurenci třídy Mistrů. V kategorii Pohár Quad SP se za ním na druhém místě seřadili Honza Dvořák (Option 4x4 Offroad sport) a Daniel Rajter (Quad no. X), které v cíli dělilo velmi těsných 26 vteřin.
Kategorii Pohár Quad TR nad 500 ccm dovedl do cíle Petr Šikula (Red team Tišnov), který je na druhém místě celkově a nebýt prvního závodu, ve kterém skončil až sedmý, mohl by klidně pomýšlet na ještě lepší umístění. Leaderem kategorie je Martin Ševčík ze Ševča teamu, který v Trstěnicích na Petra ztratil jedno kolo a dojel druhý. Na třetím místě, se ztrátou dvou minut na Martina, dorazil jezdec Rider racingu Drahomír Valina.
Závěrečné souboje dospělých již sledovali naši nejmladší offroaďáci. děti a mladší junioři, kteří si závody užívají s vervou sobě vlastní. Vítězství z prvního závodu sezony v Mohelnici si na trstěnické trati zopakoval Adam Urban (Urban Autodoprava). Mezi dětskými čtyřkolkami zajel spolu s druhým Martinem Drinkou (Kolben team) celkem sedm kol a v pohodě sledoval dojíždějící Terezu Matulákovou z Moto Klubu Bezinka Kamýk. Ta sice dojela třetí, ale zatím je královnou této sezony, celkovou tabulku vede o dva body před Martinem Drinkou.
První čtyři mladší junioři na čtyřech kolech si zapsali osm kol. První Jakub Nejedlý z IR 2014, který letos ještě nepoznal porážku a suverénně vede tabulku průběžného pořadí, si poměrně v klidu dojel pro zlato, další dvě pozice dělil rozdíl pouhých dvou vteřin. Stříbrný Honzík Páník (Autodoprava – Páník Petr) porazil bronzového Dominika Kalounera z Panda Quad teamu.
Nejrychlejší dětský motorkář Ondřej Svoboda (VITO Tlučná) projel jako jediný ve své kategorii kolem časomíry celkem osmkrát. Na bedně popřál druhému Vítkovi Hajnému (KPJ Bohutín) a třetímu Danielu Bodurkovi z BDM Kozolupy. Ti se potkali i mezi mladšími juniory, kde si prohodili pozice na šesté a sedmé pozici.
Celkem osm kol zvládli dva mladší junioři jedoucí v jedné stopě: Jirka Nacházel z MSK Panská skála, který si odnesl největší pohár, a Daniel Šváb ze Švábi family. Oba předvedli krásnou jízdu s excelentním závěrem – cílem prolétli takřka bok po boku s rozdílem pouhé vteřiny! Časomíra je zapsala i jako autory nejrychlejšího kola v hodnotě 1:32 min. Třetí Miloslav Pohl (Motomotyčín) zvládl na své yamaze o kolo méně.
Poslední kategorie závodu dětí ještě dojížděla svou desetiminutovku, když už se na startovní rovině začala řadit auta. Po krátké rozpravě se offroadové stroje vrhly do zaváděcího kola, ve kterém se projevily silné stránky i slabiny jednotlivých kategorií. Rychlá pasáž se dvěma lavicemi vyhovovala všem, po několika pokusech se našlo dost posádek, které lavici skákaly „najednou“. Technické pasáže s dlouhou roletou seděly spíš malým autům a buginám, velké speciály s dlouhým rozvorem se na nich spíš trápily. Opačná situace byla na panelech v brodu, kde buginy šly po dveře do vody a některé týmy trápily problémy s elektronikou.
Postavení na startu odpovídalo průběžnému kilometrovému pořadí po Dobřanech, v první řadě vedle sebe stály speciály Kubi team Geneve (st. č. 220), KB System offroad team (277) a buginy RTR Projects (40) a RallyCat by KM Racing (55). Z druhé řady vyrážely vozy Vype racing teamu s.r.o. (14), WINGS teamu (244), EMU teamu (99) a malý speciál KB systém offroad teamu (177). Přetlačovaná v nájezdu do prvního kola tak byla jasnou záležitostí, při šířce první lavice byl skoro zázrak, že se některé auto neskutálelo dolů. Po prvním kolu bylo hned jasné, kdo s jakými strategiemi vstoupil do trstěnické šestihodinovky. Na čele pole byla bugina Dušana Randýska s číslem 55, kterou před sebou tlačil Kubi team Geneve s KB Systemem v patách. Trojice zápolících bugin následovala s několikavteřinovou pauzou, v pořadí EMU team – RTR Projects – RSI racing (25) bojovala o každý metr. Bohužel technika není všemocná, o čemž se po několika načtených kolech přesvědčil právě vedoucí Dušan Randýsek z RallyCat by KM Racing. Dušanovi prosakovalo gufero nad variátorem, do kterého mu natekl olej a variátor při vyšších otáčkách velmi prokluzoval. Vype racing team, který se ve speciálech do 1000 ccm také cítil na dobré umístění, zase po prvních několik průjezdech brodem začal řešit zlobící elektroniku a okolo desátého kola zůstal stát přes hodinu v depu. Wildcat Josefa Macháčka s Josefem Voříškem za volantem se do depa dostal jako tříkolka, přesto zaslouženě na čtvrtém místě. Bedna se nakonec rozdělovala mezi největšími rivaly, kteří závod naplno rozjeli hned od počátku. Třetí místo připadlo za celkových 44 kol EMU teamu CZ, agresivní jízda a vesměs bezproblémová technika se v Trstěnicích vyplatila. RTR Projects zastavoval v depu dvakrát, poprvé s povolenými šrouby kola (což byla na tvrdé trati závada, se kterou se potýkalo víc posádek), podruhé s prasklým ráfkem a defektem. I díky strategii jediné zastávky tak na vítěze ztratili pouze jedno kolo, respektive tři bez penalizace. Tím nejrychlejším strojem nejen v rámci kategorie, ale i absolutně, byla zcela nová bugina Petra a Václava Bazikových z týmu RIS racing. Dlouhá buggy s devítistovkou motorem a vypozorovaným pohonem zadních kol po trati doslova létala. Dlouhý rozvor Petrovi s Vaškem umožňoval rozjíždět většinu zatáček rychlým driftem a i pro diváky u trati to byla nádherná podívaná. Tým RIS racing jezdil po setmění bez druhého spolujezdce, proto dostal dvoukolovou penalizaci. Přesto dokázal získat celkem 48 kol a zvítězit. RIS si tak připsal první body do celkového hodnocení a všichni jsou zvědaví, zda a jak se jim bude dařit ve druhé polovině seriálu.
Václav Bazika, RIS racing, st. č. 25:
„Základ našeho týmu jsem já a táta, buginu stavěl šéfkonstruktér Jirka Pilař. Dneska jsme chtěli vyzkoušet, co vydrží technika a chystáme se i na větší závody do zahraničí. Stroj je bugina RIS, která vychází z Polarisu 900, ale je to stavba, speciál. Taktika do dnešního závodu byla jasná: ze začátku se probojovat dopředu a jet naplno. Pak už jsme jen sledovali výsledky a naše řidiče spíše krotili, aby stroj vydržel.“
Jestli se ve speciálech bojovalo o každý metr, kategorie Amater byla spíše závodem samotných posádek s prostředím a technikou, než mezi sebou. Nissan Option 4x4 Offroad sport teamu (st. č. 247) skončil se zlomenou torzní tyčí již po devíti kolech. Lada Niva týmu Návštěvníci (134) jich ujela přesně o čtyři více, do té doby ale podávala přesvědčivý výkon divácky velmi oblíbeného vozidla. Defendr Kamionservisu (227) zvládl obvyklou porci práce, ujel 27 kol a po hodinové pauze, kdy už nemělo smysl stroj trápit na tvrdé trati, dorazil do cíle. Vzhledem k tomu, že v kategorii byly právě tyto tři týmy, odnesly si posádky ocenění za první, druhé a třetí místo.
Kategorie Speciál do 2000 ccm měla na startovní listině celkem čtyři registrované vozy, včetně navrátilce do seriálu po rodičovské dovolené, Rapi teamu (st. č. 180). Malé offroudě už má rok a tak si Radek i Bára Pinkasovi mohli opět pořádně zazávodit. Velmi dobře si od startu vedla Suzuki Offroadteam.sk (157). Slovenská posádka se do seriálu vrátila po pauze v Dobřanech, první dva závody v sezóně ale suverénně vyhrála. Jenže v Trstěnicích zazlobil zadní diferenciál, auto hodinu stálo v depu, a protože ostatní soupeři tentokrát jeli na 100 %, stačil jejich výkon jen na poslední, čtvrté místo. Z bronzu se radoval Rapi team. Jejich žlutý speciál až na drobnosti vydržel vše a do cíle dorazil s celkovým počtem 38 kol. Největší bitva v kategorii se vedla o první místo, na kterém dlouho kraloval WINGS team (144). Dvě hodiny před koncem dokonce pomohl svým soupeřům v jedné z ostrých pravých zatáček, když si Přemek Rejdík zřejmě špatně najel a zůstal viset na nahrnuté vlně na břiše. V závěru ale Vitara začala ztrácet výkon, KB System situaci využil a s minutovým náskokem dojel do cíle první. Oba týmy ujely 41 kol, tedy skoro 185 km.
Kazimír Straňák, KB System offroad team, st. č. 177:
„Pocit je to nádherný, i když 24hodinovka je 24hodinovka, jsme rádi za každé body a za každé vítězství, které dokážeme zvládnout. Na trati bylo poměrně dost nástrah, ale my měli spíše problémy sami se sebou, nějaké technické zádrhele, které jsme dokázali díky mechanikům rychle vyřešit. Závěr závodu byl hektický, Wings jel jako o život, ale my jsme je dneska dali. Měli jsme taktiku: od začátku naplno, ono to nějak dopadne. Do 12hodinovky půjdeme s tím abychom ji vyhráli, jako každý závod, musíme si hlídat soupeře, aby nás nestahovali, protože vedeme šampionát v kategorii. Do konce roku chceme vyhrát co nejvíce pohárů, prvních míst a pak to pořádně oslavit.“
Také speciály nad 2000 ccm stály na startu čtyři. Kromě Wogo teamu (st. č. 253), který sekundoval ze zadních pozic, stály v prvních dvou řadách a hned od startu se držely na předních místech. Bohužel právě Wogo team chtěl víc, než byla stříbrná Navara schopná zvládnout. Míra Goubej vletěl s autem do brodu takovou rychlostí, že mu voda vystřelila ven přes motor na kapotu a ta uletěla pryč. K tomu se přidaly problémy se spojkou, nemohl pořádně řadit a už vůbec ne nastartovat. Hodinu před koncem se poničená Navara poroučela na vozík. Přesto agresivní jízdou dosáhl Wogo team až na 35 ujetých kol a musel být s výkonem spokojený. Kubi team Geneve s bílým Range Roverem se zastavil v depu hned po pátém kole. Na autě se prodřel přívod kapaliny k pravému přednímu brzdiči, oprava trvala dlouhých 50 minut. Vynikající jízdou Broni France i Mirka Kubíčka se pak dařilo Kubi teamu stahovat náskok svých soupeřů, celkem nasbíral 43 kol a skončil na třetím místě. KB System offroad team se také potýkal s problémy, kolem druhé hodiny závodu se povolily na jednom z kol šrouby a kolo uletělo pryč. Bleskový servis na trati dal auto do provozuschopného stavu, ale ztráta 40 minut se promítla do celkového hodnocení. A to ještě Vlasta Korec v závěru maratonu dojížděl bez ostřikovačů a v podstatě poslepu. KB systém celkem ujel v Trstěnicích 44 kol a o jedno kolo zaostal za vítězem, WINGS teamem. 45 kol, auto bez technických problémů, hravá jízda driftem, to vše charakterizovalo výkon severomoravského WINGS teamu v Trstěnicích.
Pavel Režný, WINGS team, st. č. 244:
„Jsem rád, že jsme to dokázali. Závod byl krásný, auto perfektně připravené, vše šlapalo. Začínali jsem z posledního místa, ale postupně jsme se prokousávali dopředu a dopředu a vyhráli. KB system je stále naším velkým soupeřem, ale dneska jsem měli štěstí my - auto skvěle fungovalo, nedělali jsme jezdecké chyby, vše klaplo, jak mělo. Příště se zase budeme snažit vyhrát - je to i o štěstí. A jak to vidím do konce sezony? Protože jsme na 24hodinovce byli až třetí, tak asi nemáme šanci na první místo, ale o tu bednu se popereme. I dvanáctihodinovka bude hodně znamenat.“
Celkové hodnocení seriálu aut je nyní velmi vyrovnané. KB System offroad team vede s celkem 1039 kilometry, za ním druhý je Kubi team Geneve (1034 km) a třetí RTR Projects s minimální ztrátou (990 km).
Týmy nyní čeká dva měsíce pauza, další závod MČR OffROAD Maraton se jede v Milovicích na přelomu srpna a září. Čtyřkolky a motorky se zde utkají v jediné čtyřhodinovce za sezonu, ve kterém si přičtou dvojnásobný počet bodů do hodnocení. Auta čeká jediná dvanáctihodinovka, také s dvojnásobným koeficientem po dojezdu. Dvojitá dávka adrenalinu i bodů do výsledkové listiny je připravena pro děti i mladší junioři. Závody pro ně jsou vypsány na sobotu i neděli.
-mik-, -lib-
|
