článek z www.offroadmaraton.cz
OffROAD Maraton Šiklův mlýn: KB System zahájil obhajobu titulu vítězstvím
Šiklův mlýn, za běžných okolností westernové městečko, se poslední víkend v dubnu proměnil v dějiště druhého dílu MČR OffROAD Maratonu. Technicky náročná trať s jen několika málo místy na předjíždění, navíc trialovou vložkou v podobě pláně s pařezy, opět prověřily síly a technické dovednosti závodníků na motorkách, čtyřkolkách i v autech.
Na startovním roštu v sedm hodin ráno stálo 76 motorek, které se vydaly vstříc třem hodinám na tvrdém, vydatně rozbitém povrchu. Motorky měly proti ostatním kategoriím maratonu nespornou výhodu v šířce stopy, snadno hledaly cestu mezi pařezy, nemusely se namáčet v bahně u louží a také umělé lavice s krátkými nájezdy pro ně představovaly menší problém, než například pro čtyřkolky. Špičkoví jezdci třídy Mistr předvedli perfektní podívanou, když zajeli na prvních místech shodně 29 kol a vešli se do čtyř minut rozdílu. Macháček, Galia i Drlík tak nenechali nikoho na pochybách o letošní dobré formě.
O Matěji Macháčkovi (Gas Gas ČR) šla depem zvěst, že přes zimu hodně natrénoval. Jeho soupeři ale přesto tak jasný výkon nečekali. Už jen proto, že sám vítěz po závodu přiznal, že ony informace byly spíše vesele ironické a jeho zimní „příprava“ probíhala v trochu jiném duchu... Absolutní vítězství si však zasloužil, stejně jako prvenství v kategorii Mistr Moto E2. Pepu Jaroše (Moto Klub HAM Zlaté hory) za sebou nechal o kolo a Michala Tesaříka (Golem sport) o dvě.
Matěj Macháček, st.č. 101:
„Dnešní závod byl lepší než v Mohelnici, protože bláto a sníh mi moc nejdou. Tady byla rychlá krátká trať, která mi vyhovovala. Nejvíce jsem se tahal s Vojkůvkou, s ním to bylo vyrovnané. Nevím, jak by vše skončilo, kdyby neprorazil kolo. Což byla škoda. Já jsem krizi neměl, jen mě ke konci trochu bolela záda.“
Daniel Galia z RD Racing teamu Matějovi stačil, ujel stejný počet kol a absolutně na druhém místě vyhrál kategorii Mistr moto E1. Danovi dokonce patří pomyslná cena za absolutně nejrychlejší kolo celého maratonu. Druhý v pořadí dojel Patrik Neliba (MX Lhotky) s 26 koly, třetí místo v kategorii získal Petr Cibulka z Moto klubu Bezinka Kamýk, který si letošní úvod sezony vyloženě užívá.
Dan Galia, st. č. 3:
„Z absolutního místa mám radost, na začátku jsem měl obrovskou krizi, jel jsem na motocrosové motorce, ale bylo to spíše enduro - hodně kořenů a podobně. Takže jsem se v první hodině dost trápil, druhou jsem se rozkoukával a zjistil, že mi všichni ujeli, tak jsem je musel dohánět. Největší saze mi chytly až ve třetí hodině. Už teď se těším do Dobřan, na svoji oblíbenou trať a doufám, že vše půjde, jak jít má.“
Kategorie veteránů uzavřela trojice elitních bojovníků s nájezdem 29 kol. Radim Drlík (RD racing) na motorce KTM o jedno kolo zvítězil před druhým Danielem Jarnotem (ú.p. Kopřivnice) a celkově skončil třetí, bronzový v kategorii byl Pavel Nusko z Motoklubu Bílina. Petr Husták ze Šroťáci offroad teamu je v maratonu spíše svátečním jezdcem, vloni jel pouze jeden závod ve Šternberku, kde skončil osmý. Letos přijel poprvé právě do Šiklova mlýna a suverénně vyhrál! Na druhého Michala Joklíka z HT racing Jablonec n. N. a třetího Aleše Bártu z Kaskadér týmu dokonce najel jedno kolo.
Radim Drlík, týmový kolega Dana Galii, st. č. 504:
„Já už jsem se těšil, že mladík skončí za mnou, ale chytly mu saze v poslední půlhodině, takže mě dojel a trochu mi ujel. Škoda, že nezůstala trať jako minulý týden, kdy byla trochu techničtější, na ní bych si snad udržel i to druhé místo celkově. Že to byla tříhodinovka, mi nevadilo, klidně bych jel i pět hodin. Jen problém bych měl s rukama, na tak tvrdé trati není možné držet celou dobu plyn.“
Stejná situace se opakovala i v kategorii Pohár moto E1. Petr Hreus (Moto Doupě) ujel celkem 25 kol a o jedno kolo odskočil v celkovém pořadí Honzovi Šedovi z Enduro teamu Orlová a Aleši Jelínkovi. Oba dva jmenovaní se parádně dotahovali do posledního kola a rozdíl po třech hodinách byl pouhých devět vteřin! Veteránská pohárová kategorie se stala kořistí Ivo Sedláčka na KTM 300, který bral největší pohár za celkových 24 kol. René Kvinta z Bodro týmu měl sice stejný počet okruhů, ale byl v cíli pomalejší o dvě minuty a skončil druhý. Třetí dojel Petr Kubín z týmu Motorest Nučnice s 23 koly.
Parádní výkony v letošní sezoně podává jezdec kategorie Moto Junior starší Michael Cibulka z Moto Klubu Bezinka Kamýk. Ve své kategorii podruhé za sebou zvítězil, Adamu Kvintovi z Bodro teamu a Danielu Švábovi ze Švábi family nadělil kolo. A to v situaci, kdy pokračoval s ostatními jezdci v tříhodinovém maratonu a po proražení předního kola odstupoval v kategorii Pohár Moto E1 ze zhruba sedmého místa. Na Michaelovy výkony v budoucnu se rozhodně těšíme.
Tříhodinovka motorek skončila v deset hodin dopoledne, v tom samém čase se do zaváděcího kola vydaly čtyřkolky. Celkem 64 strojů na startovním roštu se pustilo do boje s náročnou tratí a přestože se jezdci z počátku vezli ve vláčku, během půl hodiny se pole roztrhalo a diváci byli svědky nepřetržitých soubojů. Na mrazy z minulého závodu čtyřkolkáři rychle zapomněli, teplota se přehoupla přes 25 stupňů a co čert nechtěl, začalo se i prášit.
Vítěz loňského ročníku a zároveň jeden z favoritů toho letošního Martin Miřejovský (Team Max 2) Šiklův mlýn vynechal, vyrazil na celý víkend na cross country do Mariánských lázní a otevřel tak cestu k bodům pro své soupeře. Bylo by asi zajímavé sledovat měření sil za přítomnosti Martina, protože jen v kategorii Mistr Quad SP se první pětka vešla do součtu 26 kol a rozdíl nebyl větší, než pět minut.
Nejlépe se s nástrahami trati popral v kategorii Mistr Quad SP Zdeněk Tůma z THF Racing teamu, minutu za ním dorazil do cíle Roman Kratochvíl (Quad no. X) a ještě o dvě minuty později třetí Luboš Kuncíř z Kaskadér týmu.
Cílovou pásku obvykle jako první protínají sportovní čtyřkolky. Letos ale již podruhé získaly absolutní skalp těžké a výkonné TR 4x4 díky Rostislavu Plnému (RP Interier). Ten by se dal označit za miláčka publika. Jeho jízda byla neuvěřitelně lehká i navzdory stroji, na kterém seděl a s obrovskou chutí ukrajoval další a další kolo. V Šiklandu jich najel celkem 27 a byl o čtyři minutftyy rychlejší než třetí absolutně Martin Malát (Journeyman racing). Otázkou je, kolik jsou vlastně čtyři minuty, když mezi sebou změřili síly Can-Am Renegade 1000 XXC a SMC Jumbo 720R. Třetí v kategorii Jarda Novák (Can-Am X-team Yellow) jedoucí také na Renegadu, zaostal za vedoucími jezdci o dvě kola.
Kategorie Mistr Quad veterán byla rozdělená o poznání jasněji, Rudolf Dvořák (Team max 2) potvrdil svoje schopnosti a s 26 koly zvítězil, Michal Vágner dojel o kolo zpět druhý, Vladimír Novotný (MX RACING-TEAM CVS Klešice) s dalším kolem ztráty třetí.
Kategorie Pohár Quad SP přinesla asi největší překvapení v podobě Daniela Rajtera (Quad no. X). Dan dokázal předjet všechny licencované jezdce v mistrovské třídě až na Rosťu Plného a dojel absolutně druhý. Za Rosťou zaostal o pouhou vteřinu. Celkem 27 kol Daniela vystřelilo na jednoznačné první místo v kategorii. Stanislav Gruber přijel do cíle s kolovou ztrátou a bral stříbro. Lukáš Prantl z Quad teamu Prantl na třetím místě si zapsal 24 kol.
Pohárové traktory nad 500 ccm dovedl do cíle po třech hodinách Petr Šikula z Red teamu Tišnov. Martin Ševčík ze Ševča teamu dorazil na druhém místě s celkovými 24 koly. Slovenský Jozef Skokan (Grizzly performance racing SVK) skončil s 24 koly třetí.
Podobně jasně dopadla i kategorie do 500 ccm, Jaroslav Holý z Polaris teamu Kvašava ujel celkem 23 kol, které mu bohatě stačily na vítězství. Jeho týmový kolega René Gargulák měl v cíli na kontě 21 kol a přidal do společné garáže druhý pohár. Pavel Vrána z týmu Čtyřkolky Tišnov dorazil do cíle na pohodu s celkem 18 koly a skončil třetí.
Třístovky mají své stálé obsazení, Antonín Koutecký z VYPE Racing teamu získal prvenství za 23 kol, zdatně mu sekundovala Bára Fischerová (Quad team Fischer) se 17 koly a Honza Režný, který po hodině odstupoval s celkem devíti koly.
Starší junioři se sešli ve stejném počtu jako třístovkáři a tak šance na pohár byla stoprocentní. Nejrychlejší byl po hodině závodu Filip Koutecký (VYPE Racing team s.r.o.) se sedmi koly, Honza Páník (Páník Petr - Autodoprava) ujel kol pět a skončil druhý, trofej za třetí místo si odvezl Roman Kamiš ml. z RoKa teamu.
Děti a mladší junioři jeli od dvou hodin odpoledne na části velké trati a své body na ní si museli opravdu vybojovat. Ostřílení malí závodníci si vyzkoušeli hned několik rolet, velký padák i dvě rychlé roviny. V kategorii Moto děti startovalo celkem devět jezdců, nejlepší z nich byl Daniel Bodurka (SK Kozolupy), který ujel během deseti minut celkem 12 kol. Ondřej Krahula (Motobahňáci Rapotín) a Samuel Hendrich (MSK Panská skála) brali druhé a třetí místo s nejtěsnějším rozdílem 0,9 vteřiny.
Dětské čtyřkolky si start střihly rovnou dvakrát, první kolo bylo přerušeno kvůli vyjetí čtyřkolky z trati. Navíc hned v prvním kole vjel do hluboké louže jeden z favoritů Adam Urban, který svůj stroj utopil a předčasně skončil. Mezi quady byl tak nejrychlejší Vojtěch Šípek z Tatra teamu, který zvádl 11 kol. Druhý Tadeáš Rejdík celou dobu bojoval s Terezou Matulákovou (Moto klub Bezinka Kamýk), ve finiši nakonec uhájil druhé místo a ujel své soupeřce o pouhé dvě vteřiny. Oba si zapsali 10 kol.
Jakub Nejedlý z IR 2014 je stálicí mezi mladšími juniory na čtyřkolkách a také v Šiklandu nenechal nic náhodě. S relativně jistým náskokem 11 vteřin zvítězil. Honza Páník (Petr Páník – Autodoprava) zase uhájil druhé místo před třetím Martinem Daňkem (Marty racing).
Jasné vítězství o kolo si vezl domů v kategorii Moto junioři mladší Daniel Šváb (Švábi family). O druhé a třetí místo se poprali Jirka Nacházel (MSK Panská skála) a Marek Straka (Straka transport), kdy Marek zaostal za druhým Jirkou o čtvrt minuty.
Po vyčerpávajícím dětském závodu se na startu seřadila auta. Jedenadvacet týmů se vydalo na těžkou trať, kterou mezitím zoraly čtyřkolky, s vidinou pěti hodin závodu. Kvůli časové ztrátě se pořadatelé rozhodli zkrátit o hodinu původní šestihodinovku. Problémy přišly hned v zaváděcím kole. Wogo team se stříbrnou Navarou zůstal viset na břiše na první lavici a WINGS team musel přispěchat s kurtou. Bohužel to byla jedna z posledních věcí, které WINGS team (244) v Šiklově mlýně udělal. V trialové části mezi pařezy si chtěl nadjet pravou stranou, v polovině srázu traverzoval na druhou stranu a přecenil schopnosti bočního náklonu modrého speciálu. I když diváci okolo tratě hned pomohli autu na kola, do závodu se už nedostalo. Stejně dopadl přestavěný speciál trabi zvaný Mařena se st.č. 146, který sice vyjel do zavádějícího kola, ale z něj se vracel rovnou do depa. Pařezy byly nízkému podvozku nepřekonatelnou překážkou.
Start aut se povedl přesně podle předpokladů, za první zatáčkou se vozy natlačily na lavice, až plechy skřípaly. Široký Mercedes Polišsport týmu (st.č. 200) se pravděpodobně potkal s někým ze soupeřů, nebo možná zavadil o boční bariéru. V každém případě kritická část jeho uchycení kola nevydržela. Trvalo celkem půl hodiny, než mechanici opravili závadu a auto vyrazilo znovu do boje. Bohužel jen na dvě kola, stejná porucha, jen na jiném kole, se ukázala o dva okruhy později. Což Polišport vyřadilo z bojů.
Ve speciálech nad 2000 ccm se mezitím odehrával nádherný souboj mezi KB System offroad teamem (277) a Kubi teamem Geneve (220). KB Systém nejel první závod v Mohelnici, stejně jako Kubi team, a tak oba začínali od nuly. Naopak WINGS team (244) s Broučkem v Mohelnici s převahou vyhrál. Proto jejich bouda a stopka v závodě hrála soupeřům do karet. KB Systém i Kubi si užívali tvrdou, technickou trať od začátku do konce, obě auta ujela 36 kol a závěrečný rozdíl, mimo jiné i vinou záseku v posledním kole, byl pouhých deset minut ve prospěch KB Systému. Diváci i doprovodné týmy tak po celou dobu sledovali dva naprosto odlišné přístupy v závodní technice. Zatímco speciál Audi KB Systému je velká bugina se 4,2l motorem, s tvrdým podvozkem a hlasitě naladěnými výfuky, Range Rover Dakar Kubi teamu je aristokratické vozítko s nadpozemsky naladěným podvozkem, automatickým řazením a motorem, který jemně přede. Na souboje obou týmů se všichni těší v Dobřanech, kde si samozřejmě i s ostatními účastníky nedarují ani metr. Bronzová příčka v elitní kategorii připadla na Valachy (216), kteří sice měli na trati mírné problémy, kdy auto z ničeho nic přestalo tahat a potom úplně zhaslo, ale po zhruba deseti minutách si trucování rozmyslelo a bez zjevné závady či opravy pokračovalo dále. Valaši ujeli v Šiklově mlýně celkem 28 kol. A hlavně v první polovině závodu hodně potrápili nakonec vítězný KB systém.
Vlasta Korec, KB System offroad team, st. č. 277:
„První závod jsme nejeli, protože jsme za prvé chtěli všechny překvapit, že pojedeme až na druhý závod, a za druhé, tentokrát reálně: nestihli jsme připravit auto, protože KB Systém offroad team se účastnil Intercontinental rally, a myslím, že úspěšně, neboť majitel týmu Vlasta Forejt vyhrál, což je pro nás velký úspěch. V Africe jsme měli dvě jiná auta a byly s nimi trochu technické problémy, proto jsme naši červenou audinu nestihli připravit na domácí OffROAD Maraton. Ale zaplať pánbůh, že jsme to stihli teď a dopadli jsme dobře.“
Vlasta Forejt, KB System offroad team, st. č. 277:
„Bylo to vydřené vítězství, trať byla tvrdá a dost rozbitá. Ale povedlo se, i když jen o pár minut. Startovali jsme z posledního místa a nejvíce nás potrápili Valaši, před které jsme se takových pět kol vůbec nemohli dostat. Konec dobrý, všechno dobré, máme velikou radost.“
Bitva v kategorii speciálů do 2000 ccm se odehrávala mezi WINGS teamem (144) a Offroad teamem.sk (157). Letošní slovenský nováček OffROAD Maratonu opět ukázal se svojí modro-červeno-bílou Suzuki Jimny velmi kvalitní jízdu a závod zvládl bez problémů, stejně jako Vitara WINGS teamu, která ztratila pouhých pět minut. Oba stroje ujely celkem 33 kol a připsaly si důležité body do celkového hodnocení. Offroad team Pořízek (101) s další Suzuki Jimni, tentokrát oranžovou, prošel měřením sil také bez větších technických problémů a dorazil do cíle s dvoukolovou ztrátou třetí. Čestně musíme zmínit technické problémy KB Systém offroad teamu (177), který nesmírně zlobila palivová soustava, jakmile se auto postavilo nosem nahoru, což se na lavicích stávalo pravidelně. Vůz přestal tahat, dusil se a se zvukem raněného zvířete se snažil vydrápat do stoupání. Dvě hodiny se KB System snažil auto dát dohromady, přesto bez pozitivního výsledku. Celkových 17 kol a čtvrté místo tak pro tým bylo jistě velkým zadostiučiněním.
Richard Špánik, Offroadteam.sk, st. č. 157:
„Jsme rádi, že se nám závod opět podařil a doufáme, že v podobném duchu budeme i nadále pokračovat. Abychom trochu zamíchali pořadím. Měli jsme samozřejmě i štěstí, protože trať byla náročná. V naší kategorii nám trochu šlapali na záda Wings team s Vitarou a samozřejmě nás naháněly všechny buginy a auta nad litr. Nebylo to takové jednoduché, jako v minulém závodu, kde jsme skončili celkově na druhém místě.“
Komplikovaná, technická trať se zatáčkami a roletami byla jako stvořená pro kategorii speciálů do 1000 ccm. Celkem šest zástupců se prodralo ihned po startu do čela startovního pole a pustilo se do vzájemných soubojů. Mimo jiné i díky penalizaci týmu RTR projects (40), dvěma koly za absenci spolujezdce, se celkový součet kol prvních tří bugin zastavil na čísle 35. Nejrychlejší byl EMU team CZ (99), který 35 kol dosáhl už čtvrt hodiny před cílem. Na trati ho zdržel defekt. RTR projects dorazil do cíle s penalizací druhý a měl celkem asi 20minutovou ztrátu na vítěze. Třetí bugina, patřící Josefu Macháčkovi (10), viděla cílovou vlajku s dalšími pěti minutami ztráty. Josef se tentokrát osobně neúčastnil a vyslal za sebe jmenovce Voříška.
Jirka Batovec, EMU team CZ, st. č. 99:
„Závod byl těžký, trať rozbitá, prášilo se, zabrat nám dávaly sjezdy, výjezdy i kořeny, ty pak byly hodně vyjeté a pro utv je to vždy horší na projetí, protože si škrtá břichem. A přece jen trakce pneumatik není taková, jako na začátku. To vše si musí řidič ohlídat. Mám radost, že jsme to se štěstím zvládli a vyhráli.“
Pětice přihlášených vozů v kategorii Amatér vyrazila na trať s velkým úsilím, ne všem se ale v Šiklově mlýně dařilo podle představ. Jeden z favoritů kategorie, Offroad centrum Jase, skončil už po sedmi kolech kvůli poruše na převodovce. Možná může tým mluvit o štěstí v neštěstí, převodovka byla přes výkony auta stále původní a vybrat si svoji chvilku o měsíc později v Dobřanech by byla podstatně větší smůla. Student racing WINGS team (256), který jel loni poslední závod a letos naskočil hned do prvních dvou, se rychle otrkává. Stařičký Range Rover mu sice neumožňoval na tvrdé trati vyšší rychlost hlavně kvůli klasickým tlumičům a navíc mu v závěru komplet odešly brzdy, přesto svůj tým dovezl až k zisku 17 kol a třetímu místu. Nebýt hodinové pauzy na výměnu palivového čerpadla, pomýšleli Studenti ještě na lepší umístění. Tam se ale mezi sebou prali Kamionservis (227) a Záchranáři (111). Bitva Defender versus Cherokee nakonec dopadla o kolo lépe pro Záchranáře. Kamionservisu se odporoučelo gufero u převodovky, a tak v součtu hodinu a půl dolévali olej. Výsledných 24 kol se v tomto ohledu opravdu cení. Záchranáři sice také řešili problém s přísunem paliva do motoru - nedostával se do vysokých otáček, což v souvislosti s třístupňovou automatickou převodovkou nebyla ideální kombinace. I přes tento problém si ale připsali 25 kol a důležité body v seriálu.
Zdeněk Zelinka, Záchranáři, st. č. 111:
„Trať nám vyhovovala, byla technická, rychlá, takže jsme ji dokázali využít, díky zkušenostem z dřívějších závodů i rychlosti. A hlavně jsem otestovali naše nové auto, Jeep, se kterým jsme zatím hodně spokojeni. Už se těšíme do Dobřan a plánujeme, co ještě můžeme vylepšit.“
Nebýt snad nejdelšího posledního kola v historii OffROAD Maratonu, kdy se v trialové části zaseklo asi pět vozů a v cíli se na poslední čekalo skoro 40 minut, proběhl závod aut naprosto bez problémů a ke spokojenosti účastníků. A to je dobře. Všechny týmy čeká náročná práce na strojích, které je třeba v krátkém čase připravit na nejtěžší závod sezony. Dobřanská čtyřiadvacítka se jede 17. - 18. května na známém místě a auta nově startují již v pátek v 16:00. Těšíme se naviděnou v Dobřanech!
|
