Článek z www.offroadmaraton.cz
KB systém ovládl 24hodinovku v Dobřanech
Patnáctý ročník nejdelšího offroad maratonského závodu ovládl KB Systém offroad team. První místo v kategorii speciálů nad 2 litry plus absolutně, druhé místo ve speciálech do 2 litrů a k tomu bitva o umístění do posledních vteřin. Ztráta KB Systému na tým Bouráci, vítěze ve slabší kategorii, byla po 24 hodinách neuvěřitelných 31 vteřin!
Pravé poledne se stalo již po patnácté časem, kdy se na start seřadily speciály všech kategorií. Celkem 17 registrovaných posádek, ochuzených o neúčast strojů kategorie do jednoho litru, se poskládalo na start podle absolutního průběžného pořadí v seriálu, tedy počtu ujetých kilometrů v předchozích dvou závodech. V první linii vedle sebe stáli favorité, WINGS team, KB Systém offroad team, hned vedle Kubi team Geneve a za nimi další. Ze zadní řady chtěl útočit i KM Racing team nebo žlutý speciál Technické záchranné služby Petra Borče.
Byly to hned dva z vyjmenovaných týmů, které na Dobřany nebudou vzpomínat dobře. Kubi team Geneve dobře vystartoval a hrnul se pod plným plynem do prvního stoupání. A v něm také skončil. Kubi team přenáší sílu motoru svého Range Rover Dakar na kola přes automatickou převodovku, které selhala a nedokázala udržet zařazený rychlostní stupeň. Zoufalý řidič se pokoušel auto několikrát rozjet, na rovině to ještě šlo, ale jakmile přidal plyn a dostal auto pod tlak, vyskočila rychlost a Kubi se zastavil. Takto neslavně skončil jeden z hlavních favoritů dobřanského klání, který loni vyjel absolutní prvenství. Nepomohl ani rychlý odtah do depa a pokus o návrat.
Podobně rychle skončila Technická záchranná služba, přejmenovaný tým Fajn rádia. První metry na trati si vedla dobře, probojovávala se ze zadních pozic, ale už po návratu z brodů zpět do zorného pole diváků bylo jasné, že je zle. Žlutému speciálu Audi 4,2l zoufale prokluzovala spojka, stoupání do časomíry vůz sotva vyjel a zůstal stát v pravé zatáčce vedle startu. Rychlý odtah do depa potvrdil domněnky, že odešla závodní, na míru dělaná keramická spojka. TZS tak skončila pouze s jediným ujetým kolem.
Na čele závodního pole mezitím probíhaly tvrdé boje. Červený speciál KB Systém offroad teamu vyrazil jako první a s Vlastou Forejtem za volantem uháněl kupředu. Možná až moc zbrkle, protože hned v prvním kole Vlasta prorazil pravou přední gumu a musel do depa. To byla vhodná příležitost pro WINGS team s Broučkem, který přijel do Dobřan skvěle připraven a po odstoupení Kubi a TZS cítil ještě větší šanci na nejvyšší příčky. Již o půlnoci totiž byli KB Systém a WINGS team jediní v nejsilnější kategorii a po většinu závodu jely těsně za sebou.
KM Racing team v desátém kole, tedy po dvou hodinách na trati, urazil převodovku o pořádný kus betonu a žlutý speciál Jeep se poroučel do depa, kde mechanici konstatovali, že opravy nemají smysl.
Offroad Draci se žluto-červeným speciálem na podvozku Nisanu Patrol vydrželi déle, jenže kolem jedenácté večerní vytřepali šrouby ze zřejmě špatně dotaženého pravého předního kola a přišli o něj. Ota Výborný v domnění, že je to defekt, pokračoval jízdě, ale než dojel do depa, stihl dokonale zbrousit kotouč brzdy a všechno okolo s ním. K tomu se přidal problém s nápravou. Pepa Dryje, manažer a majitel týmu, v té chvíli správně vycítil, že 3. místo v nejdelším závodu je naprostým zadostiučiněním a zavelel začátek dračího večírku. Celkem 36 kol, třetina kol vítěze, tak stačilo na třetí místo a samozřejmě velkou radost.
Pepa Dryje těsně po poslední jízdě do depa:
„Jeli jsme a skončili jsme. Technika nevydržela, praskla nám přední náprava, která nepůjde svařit. A novou připravenou nemáme. Ani nevím, kolik máme najeto kol, protože je začínám sledovat až v neděli po šesté ráno. Je to velké zklamání, jeli jsme na vítězství. Ale když už jsme tady, půjdeme někam na big beat.“
WINGS team a KB Systém team se zatím prali o každý metr. Ještě před půlnocí uvízlo auto KB Systému v brodu na vlně a nechtělo se mu ani dopředu, ani dozadu. Wingsové nezaváhali ani v tomto okamžiku a svého soupeře osvobodili pomocí kurty. A oba týmy mohly pokračovat v rovnocenném soupeření. Vlasta Forejt z KB Systému zmínil při závěrečném okamžiku právě tento moment, když mluvil o fair-play a zásluhách jednotlivých týmů.
Voda a bahno udělaly své, alternátorů padlo ve všech strojích nepočítaně, trpěly i brzdy. A ty byly příčinou pádu WINGS teamu na druhé místo. Bahno se klasicky natlačilo pod brzdové destičky, ty se bez dlouhého rozmýšlení vysypaly ven, Brouček přišel o celou soustavu a tři hodiny jezdil po trati bez brzd. Tak moc WINGS team chtěl jezdit a ne servisovat. Bez brzdění ale nabíral každým kolem zhruba tři minuty ztrátu, díky které KB Systém pomalu načítal svůj náskok - celkem 6 kol, navýšených o 45minutovou zastávku WINGS teamu u brodu kvůli již zmíněným utrženým ramenům. Pro KB Systém team to znamenalo definitivní potvrzení na místě vítěze kategorie a absolutního pořadí jubilejní 24hodinovky. KB Systém ujel v Dobřanech celkem 110 kol, tedy 660 km. Na trati byl 24 hodin a sedm minut a jeho průměrná rychlost čítala téměř 30 km/h. O spotřebě paliva se výsledovka s ohledem na ekology raději nezmiňuje:-)
Speciály do 2000 ccm trpěly na trati zřejmě méně, alespoň podle výdrže. Tedy s výjimkou Magma teamu, který neuvěřitelných 14 hodin v kuse servisoval, rozebral auto do posledního šroubu, aby nakonec Vitaliy Markovets s Andreyem Kutsopeyem a zbytkem týmu přišli na problém v elektronice. Auto jim nejelo, škubalo, o boji o pozice nemohl být řeč. Přesto nakroužili v Dobřanech 32 kol a odvezli si 5. místo.
Víťa Markovets půl hodiny před půlnocí:
„Porouchalo se nám auto a my nemůžeme přijít na to, v čem to je. Zkoušíme úplně všechno. Opravujeme už pět hodin. Nevíme co se stalo, auto jelo normálně, najednou ztratilo výkon na motoru a přestalo jet. Nevzdáváme to, závod ještě pokračuje. Pomáhá nám i Jirka Hebr z Bobrů a také mechanici z našeho staršího auta nad dva litry, kteří se snažili sehnat nějaké náhradní díly.“
I mechanici WINGS teamu se vyřádili, a to na modré Vitaře 1,6l v kategorii do dvou litrů. Nejdříve přišli o převodovku, vzápětí ustřihli šrouby na zadním diferenciálu a museli dlouho odvrtávat díry na nové a na sklonku maratonu je auto začalo zlobit stejně, jako v předchozích závodech - nepravidelně docházelo ke ztrátě výkonu, motor střílel do výfuku a Vitara nechtěla dopředu. WINGS se tak propadl dolů ze skvělého třetího místa absolutně. Nakonec se tým spokojil se čtvrtou pozicí v kategorii, když ho pod cílovou šachovnici dotlačili vlastní i cizí mechanici a diváci. A nebyl jediný, kdo se dostal do cíle tímto způsobem, hodným dobré offroadové společnosti.
„Dneska jsme si toho černého Petra vybrali my. Nedařilo se, museli jsme hodně opravovat, odešla nám převodovka, tak jako spoustě soupeřů, my jsme to nevzdali, znovu jsme opravovali, pak se nám ještě rozbil úchyt diferenciálu... Ale naše velké auto jezdilo perfektně. Prvních 15 hodin se honilo s KB systém offroad teamem o první místo, pak měli kluci problémy se saharama a trochu opravovali, takže se zdrželi půl hodinky a tím jsou definitivně druzí. Ale je to nádherné druhé místo na 24hodinovce. Gratulujeme jim,“ řekl v neděli ráno Pavel Režný a dodal: Letos je krásná trať, moc se nám líbí, myslím, že byla natažená perfektně vzhledem k tomu, že prostor je menší a menší. Cítím se nevyspaně, ale také spokojeně, jezdíme opravdu pro radost.“
V bivaku Rapi teamu panovala velmi uvolnění atmosféra. Bára Pinkasová byla v očekávání a měla již každým dnem, neli hodinou, přivést na svět další malé offroaďátko. Nezapomnělo se samozřejmě ani na závod. Tým chvíli řešil jako ostatní elektroniku, pak také brzdy, přidalo se servo, které vyměnil a tak nějak bez stresu vyjeli bronzovou příčku mezi malými auty. Že to zase tak jednoduché nebylo dokazují sedřené ruce řidičů Rapi teamu, kteří se prali s technickou tratí bez zmíněného serva řízení. O pořádné posilovně nebylo pochyb.
O 180 stupňů převrácená situace se odehrávala v bitvě o 1. a 2. ve stejné kategorii. Bouráci i druhý vůz KB Systém offroad teamu se Suzuki Samurai, se honili celý závod prakticky bez přestávky. Bouráci sice drželi první místo, Přemek Rejdík z KB Systému ale v posledních kolech začal tak tahat za plyn, že v předposledním kole dokonce zajel rekordní čas okruhu. Honza Straka z týmu Bouráků v ten samý okamžik udělal ohromnou chybu, nechal se nakopnout vyjetou kolejí v brodu a předvedl jedinou boudu celého víkendu. Na kola mu rychle pomohli diváci a ostatní členové týmu. Přemkovi to ale stačilo k tomu, aby fantastickou jízdou při nájezdu úvodního stoupání zůstal nalepený na zádech Bouráků a dokonce je předjel! Radost ostatních členů KB Systém offroad teamu, kteří vyčkávali na cílovou šachovnici v prostoru časomíry, se nedá vystihnout. Další sled událostí pak známe už jen z vyprávění obou řidičů:
„Přemek Rejdík ujížděl Honzovi Prekopovi v technických pasážích a stoupáních, kde má jejich motor 1,6l větší zátah, naopak Honza KB Systém dojížděl na rychlých rovinkách. Bok po boku vjeli do rovného úseku v zadní části trati, kde se začali vzájemně přetlačovat na plechy. Přemek trochu víc, takže Bouráka poslal do křoví po nose. Zastavil, zkontroloval, jestli je všechno v pořádku, bohužel si neuvědomil, že na rovině je auto Bouráků rychlejší a v tom samém okamžiku také zpečetil druhé místo pro sebe a svůj tým. Honza Prekop rychle vycouval z křoví, protočil kola, vyrazil za Přemkem, kterého předjel a do viditelné části trati už dojel s cirka patnáctivteřinovým náskokem.“
Ještě v sobotu před půlnocí stálo auto Bouráků v depu a dost se z něj kouřilo. „Na autu se ukroutila poloosa s jedním diferenciálem a kouřilo se od toho, jak jsme měnili chladiče. Jinak auto jelo celkem bez problémů, až na velký adrenalin před koncem závodu. Asi dvě kola před cílem jsme museli vyměnit zadní diferenciál. A pak v posledním kole jsme auto položili na bok do brodu a předjel nás vůz KB systému, který nám šlapal na paty. Nám se ale podařilo neuvěřitelné. Vůz jsme dostali na kola, zabrali, KB systém znovu předjeli a zvítězili. Moc za to děkuji Honzovi, který řídil,“ popsal šťastný František Straka.
Že jeho tým dojede až do cíle, předvídal málokdo. A že vyhraje svoji kategorii, vůbec nikdo. František na tento postřeh odvětil, že se jeho tým poučil z nedobrých výsledků předchozích závodů, připravil si všechno, co se dalo a to, co neměl, se nepokazilo. Takže štěstí stálo při nich a spolu se šikovným mechanikem bylo zárukou úspěchu.
Těsnější výsledek po 24 hodinách snad nikdo nepamatuje, rozdíl mezi oběma týmy byl pouhých 31 vteřin! Po právu si pak Přemek Rejdík připisoval na vyhlášení 1,5. místo a hýřil dobrou náladou a vtípky.
V kategorii Speciál do jednoho litru se na trati „nečekaně“ v pět hodin ráno objevily dvě buginy VYPE Emu teamu, na kterých se do té doby usilovně pracovalo v garážích. A jako jediným zástupcům jim připadlo 1. a 2. místo za 17 a 13 kol.
V kategorii Amatér přibyl do seriálu další zástupce vozů Land Rover Defender, jezdící pod značkou týmu Kamionservis. Na navrátilce po 12 letech si vedli více než dobře, nakroužili 79 kol a s náskokem jediného kola si vyjeli vítězství před druhým Wogo teamem na Mitsubishi Pajero 2,8 TD. Třetí místo s celkovým počtem 65 kol zaslouženě bral tým Option 4x4 offroad sport na Nissanu Black Widow 3.0l V6. Nutno podotknout, že favorizovaný tým JASE se těchto bitev nemohl zúčastnit.
V depu u týmu Option 4x4 jsme v neděli ráno narazili na Mirka Liederhause, který nám boj jeho týmu popsal takto: „Noc ze soboty na neděli byla úplně skvělá, prakticky jsem neopravovali, jen myli chladič. Máme totiž povinné uspořádání auta, takže bláto v brodech nám způsobilo jediný zádrhel. V noci jsme celý závod vedli, prali jsme se s dalšími týmy o první, druhé a třetí místo, bylo to v rozmezí jednoho kola. Bohužel nám teď upadlo to „kolo“, je půl desáté dopoledne, takže jsme udělali krizový scénář, svářečkou jsme ho tam přivařili úplně natvrdo.“ I tak ale kolo nevydrželo a upadlo ještě před mávnutím šachovnicového praporku.
Po 12 letech se závodu OffROAD Maratonu zúčastnil tým Kamionservis. Pro svoji obnovenou premiéru si vybral 24hodinové klání a hned zvítězil v kategorii. Obrovskou oporou jim kromě dobré nálady bylo auto, do kterého pouze dolévali „šťávu“ a vodu, jinak je ničím nepřekvapilo. Na otázku, co dělali oněch 12 let odvětili, že pilovali vítězství. Jak takový plán vypadal? „Tak, že jsme 14 dní před závodem koupili auto, vyrazili jsme sem, odjeli 24 hodin a vyhráli!“
Jelikož oslavili již samotný dojezd na závod, oslava cenného vítězství se bude konat až později, po pořádném odpočinku.
Závěrečné vyhlášení s udílením pohárů a věcných cen bylo již jen třešničkou na dortu jinak podařeného víkendu. Jirka Vašátko, ředitel Intercontinental Rally 2013, předal absolutnímu vítězi KB Systém Offroad teamu startovné na lednový podnik, offroadovou rally v Africe, Vlasta Forejt k překvapení všech pozval na pódium Pavla Režného z WINGS teamu, který právě na tento závod staví auto, a s poděkováním za výpomoc a vyprošťování v závodu mu hlavní cenu věnoval. Lepší zakončení Dobřany vidět nemohly.
Vlasta Forejt: „Ze závodu máme obrovskou radost, vítězi jsme potřetí. Hlavní cenu jsme předali Pavlovi, protože si ji zaslouží více. Na další ročník Intercontinental rally staví auto, moc se těší a chce jet. A v tomto závodu nám celý tým hodně pomohl.“
Radostí zářili i další členové KB systém offroad týmu. „Radost máme a myslím si, že ji budeme prožívat na několik kol. Teď proběhla jedna, ta euforická hned po závodu, kdy jsme úplně zničení. A ta další bude přicházet v následujících dnech. Musíme si ji přece rozložit,“ s jistotou prohlásil Vlasta Korec.
Adrian Stojkov na otázku, co bylo nejtěžší, odpověděl: „Dojet. Co se oprav týče, potkaly nás nevšední záležitosti, jako dvakrát utržená sedačka a poté také výměna alternátoru, čemuž se ale kvůli brodu nelze divit.“
Předání hlavní ceny Pavlu Režnému dojalo mnoho lidí u vyhlašování. Nejvíce ale asi samotného Pavla: „Klukům z KB systému mockrát děkuji, bylo to od nich velmi velkorysé a přátelské. Vzájemně si hodně pomáháme, velké auto WINGS se s nimi honilo v podstatě celý den, oni nám pomohli malým náhradním dílem, my jsme je vytáhli z brodu, vše je to o přátelství, které mezi námi je. Vlasta Forejt mě velmi překvapil tím, že nám tuto cenu takto veřejně předal, vůbec jsem to nečekal. Dalo by se říct, že i slzička ukápla.“
Pavel Režný již téměř tři měsíce tvrdě šlape v přípravách na IR 2013 hlavně společně se stájovým kolegou Sašou Semenovem. Koupili nové auto, které budou zanedlouho zkoušet v Albánii a dělá vše pro to, aby byl na další ročník africké rally co nejvíce připraven. IR 2013 startuje 28. ledna, www.intercontinentalrally.com.
|
