Článek z www.offroadmaraton.cz
Horažďovice: Vyhráli všichni
Motokrosový areál na Svatém poli nedaleko Horažďovic se stal svědkem už pátého letošního dějství OFFroad maratónu 2010. Po dvouměsíční prázdninové přestávce se poslední víkend srpna stal pro mnohé dnem, kdy se opět sejdou se svými stejně praštěnými kamarády, a mimo jiné si to opět rozdají i body do celkového pořadí seriálu.
Jak to bude vypadat naznačilo už páteční odpoledne, protože od prvních chvil voněla depem opékaná selátka a vše se neslo v přátelském duchu vyprávění nepřeberných letních zážitků. Poměrně malé depo se rychle zaplnilo a z menší účasti, kvůli ještě končícím prázdninám, rozptyloval neustálý zástup závodníků mířící na registrace. Zda bylo slunečné počasí zásluhou matky přírody, která se slitovala a neposlala slibované přívalové deště, nebo organizátorů, kteří si vše perfektně načasovali, se už nedozvíme. Co je jisté je to, že k perfektní náladě přispěla i do pozdních nočních hodin hrající country kapela v cateringovém stanu. Tady lze jednoznačně připsat zásluhu Medvědovi, který si chtěl setkání po dlouhém půstu pořádně užít. A užili si ho všichni. Někteří, a to včetně zkušených bardů, až nečekaně dobře a doslova do písmene až do rána. A mnohým půl hodina navíc, oproti obvyklému rannímu startovnímu času, přišla více než vhod.
O půl osmé ráno vše začalo. Na start se jako první tentokrát postavili čtyřkolkáři, jejichž počet opět atakoval stovku. Ráno sice slibovalo horší počasí a vypadalo to na déšť, což na krátké trati, na které voda vytváří mazlavé a kluzké bláto, znamenalo, že bude opět nač se dívat. A bylo.
Mezi dvacítkou Mistrů SP dokázal jako jediný odkroužit 42 kol vítězný Martin Miřejovský z MM Quad Teamu, o kolo zpět pak dojel Petr Nejezchleba a ve stejném kole ale se ztrátou dalších dvou minut pak třetí Zdeněk Mucha. První dva jmenovaní pak dokázali jako jediní zajet čas pod 2:50, ale to nebylo nic oproti nejrychlejšímu kolu Marka Dobeše 2:31. Ten ale měl na trati problémy a nakonec byl klasifikován jako jedenáctý. V mistrovských čtyřkolkách si další vítězství v sezóně připsal Pepa Hort z Can Am X teamu, jehož na druhé a třetí pozici neúspěšně stíhali jezdci „Canamáckých žluťásků“ Petr Svoboda a Karel Irlbek. Mezi nimi totiž zuřil boj o postavení na stupních vítězů až do samotného cíle, když je po 86 000 sekundách závodu dělilo pod šachovnicí pouhých 8,9 sekundy. Mistrovští veteráni se stali kořistí Vladimíra Novotného z AMK Třemošnice, na kterého nestačil Honza Bažant ani třetí Milan Junek.
V pohárové třídě SP se na startu tlačilo 27 startujících a tato nejpočetnější kategorie přinesla nejedno drama. Vždyť hned šestice jezdců od třetího do osmého místa byla po dvou hodinách ve stejném kole. Nakonec se radoval Václav Bazika, který jako jediná najel kol jedenačtyřicet, za ním dojel Miroslav Čejka a vláček jezdců s 39 koly přivedl do cíle bronzový Ondřej Vobecký. „Třístovky“ se staly kořistí Michala Fischera před Markem a Lukášem Maříkovými. Pětistovky opanoval Václav Šanc před Radkem Šikulou a Václavem Kroutilem a v traktorech nad 500 se radovala trojice Petr Špak, Michal Šándor a Libor Horák.
Zatímco čtyřkolkáře chvílemi trápil a závod jim zpestřoval lehký deštík, který naznačoval, že by mohl vydržet po celý den, motorkáře čekala už ujetá tvrdá trať a začínalo se objevovat sluníčko. Úderem desáté se stovka offroaďáků vydala vstříc motokrosové trati v protisměru aby si to opět rozdali v závodě na dvě hodiny. Vzhledem k délce trati byl i pro ně závod oproti původní tříhodinovce zkrácen, i tak toho měli mnozí v cíli tak akorát.
Nejrychlejší byl mezi Mistry E1 Daniel Galia z RD Racing, který stihl najet 47 kol. Za ním si to dávali až do cíle Jan Hejda a Jiří Slischka, jež na cílové pásce dělilo pouhých 18 sekund.
Poněkud nenápadně, ale o to výrazněji, si pro vítězství v mistrovských E2 dojel pro vítězství teprve dvacetiletý Martin Vaněček z VM Moto Racing. Jeho sponzor, který současně v Horažďovicích představoval novou českou motorku VM 610F, mohl být vpravdě spokojen. Vaněček se svojí VM prostě tentokrát „Přišel, viděl…..a po zásluze zvítězil“. Ze vzdálenosti jednoho kola se na něj v cíli díval nejen druhý Tomáš Kolanda, ale i třetí Martin Ludvík.
Mistrovští veteráni se, jak překvapující, staly kořistí Daniela Jarnota před druhým Danielem Dankem a třetím Miroslavem Kukrálem.
Mezi 22 jezdci pohárových E1 si nejlépe vedl Štěpán Říha, jenže v cíli musel být opravdu zklamaný druhý Josef Havlín, protože od 25 bodů a stupně nejvyššího ho dělily pouhé necelé 3 sekundy. Na tenhle souboj se pak z uctivé vzdálenosti dvou kol díval třetí Lukáš Želiska. Pohárové E2 mezi dvacítkou startujících pro sebe rozhodl s půlminutovým náskokem Miroslav Otáhal před Lukášem Joklem a Jiřím Palackým. Pohároví veteráni se staly kořistí Radima Drgy, za ním dojeli Václav Sedmidubský a Jaroslav Drešer.
Na auta čekala porce pěti hodin a největší diskuse se vedla o brodu, který si Šrája na posádky připravil. Panovaly obavy, že bude po dešti nesjízdný, ale byl připraven traktor, a když offroad, tak offorad… Naplno si ho posádky vyzkoušely až v zaváděcím kole a vypadalo to dobře, a tak bylo rozhodnuto, že se pojede. Mnozí by určitě o zažítcích s jeho překonáváním mohli vyprávět, například Boža, který se svým Polarisem udělal při jednom průjezdu letecký výlet a sledoval své o poznání větší soupeře hezky shůry, ale každopádně v cíli si nikdo na tuhle vložku nestěžoval, a to bylo dobře.
V Amatérech dominovali podle očekávání se svým Difíkem OffRoad Centrum Jase, kteří nadělili druhým Auto Jachy 9 kol a o další dvě kola zpět skončili Šádové.
Urputná bitva se odehrávala tak trochu nenápadně mezi velkými kluky. Zatímco od startu nejlépe odstratovala „KáBéčka“, která zajížděla vyrovnaná kola a s výjimkou nutných zastávek neměla problémy, za nimi se nenápadně přibližoval Autolive Offroad Team. Ty sice hned v úvodu potkaly problémy a strávili čtvrthodinku opravou v boxech, ale vyrovnané, a především, rychlejší časy na jedno kolo po zbytek závodu znamenaly, že se v samotném závěru dokázali propracovat na první místo a doslova v poslední čtvrthodince si tak dojeli pro další vítězství mezi auty nad 2000 ccm. Obě posádky dokázaly odkroužit 90 kol a o jejich rychlosti, ale i vyrovnanosti svědčí i to, že třetí v pořadí přijeli Wingsáci, ale se ztrátou 26 kol, a to i přes penalizaci dvou kol za nepřiměřený kontakt. I to byla jedna z věcí, která se v zákulisí hodně diskutovala. Hned z několika stran se totiž obejvily stížnosti na chování pilotů za volantem Broučka vůči litrovým autům. Zda je v tom úmysl a neúcta k soupeřům nebo nešikovnost zapříčiněná výhledem přes kaaaaaapooooooootuuuu jejich auta, nechme zatím na týmu samotném….
V dvoulitrech nepřipustili diskusi domáci D-Perfect Draci a leots překvapivě spolehlivě si dojeli pro vítězství, když své soupeře v podobě Rapi Teamu pokořili o 14 kol a třetí malé Wingsáky o dalších osm.
Litry se i tentokrát staly kořistí Bóža Teamu, kteří nejenže suverénně vyhráli mezi „prcky“, ale současně odkroužili nejvíce kol ze všech, tedy 94. Za to si Miroslav Božík vysloužil také zvláštní cenu v podobě živého čuníka od Pepy Dryjeho… Zda šlo rovnou na rožeň nebo se s ním setkáme v pátek odpoledne v Ústí nad Labem nebylo pod stupni vítězů rozhodnuto…
A tak jeidný stín na jinak dokonalý víkend, který ozdobilo i počasí, vrhal oranžový stan časomíry. Počítání výsledků a průtahy s vyhlášením výsledků totiž znamenaly nepříjemné chvilky nejen pro pořadatele, ale i pro samotné závodníky, kteří si chtěli užít poslední prázdninové neděle. Vše ale proběhlo v přátelském duchu a nezbývá než poděkovat za trpělivost…. Prostě, tentokrát vyhráli všichni!!!
|
