Článek z www.offroadmaraton.cz
V Přerově vítězilo slunce
Ačkoli předpověď počasí slibovala na sobotu zhoršení počasí a ze všech stran přicházely zprávy o prudkých deštích trápících jižní Moravu, Přerovská rokle se probudila do slunného rána. Na start se jako první tentokrát postavili motorkáři.
Poprvé letos jejich počet nepřekročil stovku, ale přesto se na startovním roštu mačkalo celkem 91 strojů. Trať z kategorie kratších, doslova namotaná v autokrosovém areálu, který zdobí nejen pořadatelství ME, ale díky tomu i ideální zázemí, vzbuzovala u všech patřičný respekt. Tvrdý povrch, rychlé pasáže, v nichž někteří atakovali rychlosti i okolo 120 km/h, zrádné lavice, horizonty, prudká stoupání a klesání, to byl koktejl, který tentokrát namíchali stavitelé Zdeno Kubeša a Honza Šrajer. Objevily se dokonce hlasy, že je trať příliš nebezpečná, ale i tentokrát platilo, že se nelze zavděčit všem, a nakonec se ukázalo, že na jezdce čekal tradičně náročný závod s mnoha pády a dramatickými okamžiky, ale se šťastným koncem. Prakticky nejhůře dopadl mladý Michal Cibulka startující mezi staršími juniory, který se po kolizi, kdy nezvládl svoji KTM a srazil se s dalším z jezdců, skončil v péči lékařů, a pro jistotu si zajel na vyšetření do nedaleké nemocnice. Tam se ale ukázalo, že si z tohoto závodu odnese sice pořádné modřiny a naraženiny, ale nic vážného.
Vzhledem k charakteru trati nepřekvapilo, že od počátku diktovali tempo závodu motokrosaři. Po necelé hodině, tedy třetině závodu, ale s nimi srovnali krok ostatní a bojovalo se až do samotného vypršení tříhodinového limitu.
Nejďábelštější tempo nasadil a až do cíle udržel Dominik Hrabský z týmu Autonešpor.cz, který jako jediný absolvoval celkem 67 kol, a stal se tak po zásluze vítězem třídy Mistr E1. Mezi Mistry E2 pak o kolo méně najel a vyhrál jeho týmový kolega a šéf týmu Marek Nešpor. O dvě kola méně a nejvíce mezi mistrovskými veterány odkroužil vítězný Daniel Jarnot, který tak zužitkoval síly, které nabral na dovolené, z níž se vrátil pouhý den před závodem.
Dramatická bitva zuřila v pohárových třídách. Hned 7 jezdců dojelo do cíle ve stejném 61. kole. Ve třídě E1 to byli vítězný Josef Havlín z Biggest Racing teamu, druhý Štěpán Říha a třetí Josef Jaroš nedosáhl na stříbrný stupínek o pouhých 5 sekund. Mezi E2 pak v cíli vítězného Matouše Kryla dělila od druhého Miroslava Otáhala pouhá minuta a třetí v pořadí Martin Šoltys byl jen o další minutu třetí. Pohárové veterány pak s náskokem jednoho okruhu vyhrál Zdeněk Reichl. Starší junioři byli po hodině Medvědem odmáváni v pořadí Martin fabrik, Michal Kříž a Patrik Neliba.
Čtyřkolek se o půl jedenácté dopoledne postavilo na start celkem 104 ve všech kategoriích a nebylo překvapením, že nejtěsněji bylo opět ve třídě Pohár SP. Ale popořadě. Zatímco závod motorkářů zkropila alespoň krátká přeháňka, nad čtyřkolkami převzalo vládu slunce a nad Přerovskou roklí stoupal jemný prach, který se dostával doslova všude. Od počátku byly k vidění dramatické průjezdy hned na několika místech a diváky doslova zvedaly ze sedadel průjezdy poslední zatáčkou do prostoru startu. Po velmi rychlém klesání se totiž každou chvíli do této časti trati vyřítilo i pět jezdců vedle sebe a na rovince proti první levotočivé zatáčce si to rozdávali doslova o každý metr. Jezdci se navíc museli vyrovnávat s tím, že s každým průjezdem byla trať tvrdší a tvrdší, a o to více to klouzalo. Stačilo ovšem drobné vybočení z vyjeté stopy a i stabilnější čtyřkolky dávaly najevo, že bez patřičného zásahu jezdce by rády ukázaly slunci svoji jindy odvrácenou tvář. Zvláště si tuto zatáčku oblíbil Jan Bažant mezi veterány, který kolo co kolo předváděl dokonale čisté, rychlé a účelné průjezdy. Diváky bavil také David Polišenský, který dokázal svůj Can Am naučit plochodrážnímu umění. Umělecký dojem se známkami 5, 9 si zasloužil mimo jiné také na traktoru jedoucí Michal Šándor.
Nepříjemný okamžik nastal po polovině závodu, kdy Adam Šabata skončil v zadní rychlé pasáži mimo trať. Závod byl okamžitě zastaven a jezdci poskytnuta potřebná péče. K úlevě všech se ukázalo, že i tato velmi dramaticky vypadající havárie dopadla pro jezdce po kontrolních vyšetřeních pouze bolestivou vzpomínkou. Ředitelství závodu velmi rychle seřadilo jezdce podle pořadí před jeho zastavením a mohlo se pokračovat. Je třeba říci, že se k tomu i ke způsobu restartu neobjevili sebemenší připomínky, což nebývá až tak obvyklé. V cíli se nakonec radoval po součtu obou částí v mistrovské třídě SP Josef Brand z Journeyman Racing, který také najel nejvíce – 52 – kol. Jen o kolo méně odjel vítěz třídy Mistr 4x4 Karel Irlbek z Can-Am X-Team Yellow a mezi mistrovskými veterány si plný počet bodů připsal Vladimír Novotný z AMK Třemošnice. Nabitou kategorii Pohár SP opanoval s 51 koly a náskokem čtyř okruhů Miroslav Stupka z týmu Stavebniny Stupka. Quady do 300 se staly kořistí Davida Buřívala z Access Motor Racing teamu, traktory nad 500 ccm Michala Šándora a do 500 ccm Radka Šikuly. Ve starších juniorech pak stihl za hodinu jejich závodu odjet 17 kol pouze vítězný Dominik Škarka z Domina Teamu.
Tradičně před vyvrcholením v podobě závodu aut přišly na řadu děti. I tentokrát se na výkony svých ratolestí těšilo na 40 rodičů. I pro ně si stavitelé trati připravili záludná místa a i nejmenší se museli vypořádávat s terénem, který dělal problémy i některým dospělým. Zvlášť lavice u časomíry nebo prudký sjezd v první části slibovaly napínavé chvíle. Mezi 12 malými čtyřkolkáři bojovali po celých deset minut mezi sebou Daniel Klíma, Tomáš Pikart a Filip Koutecký. O vítězství malého Daniela nakonec rozhodly pouhé 4 sekundy. Obdobně dramatický průběh nabídl závod mladých juniorů, kdy se na čele střídali Filip Koutecký a Tomáš Rigó. Prvně jmenovanému evidentně svědčilo to, že se rozjel při střídavém startu mezi dětmi, a nakonec se mohl v cíli radovat z vítězství. Souboj této dvojice ale vpravdě zvedal diváky ze sedadel a, s nadsázkou řečeno, jejich výkon a styl by mohl závidět leckterý dospělý.V jedné stopě se na start postavilo 13 offroadových nebo motokrosových nadějí. Mezi dětmi nakonec kraloval s deseti okruhy Šimon Kovalovský a v mladších juniorech Jiří Czeller.
O půl čtvrté se na start postavilo celkem 26 aut, což značilo, že letošní nejnabitější startovní listina slibovala offroadovou podívanou jako má být. Draci provedli po Dobřanech transplantaci srdce jejich Suzuki, Dobřanští vítězové Bóža Team provedli generálku podvozku, další dětské nemoci vychytávali na Horském statku Cínovec a ani ostatní nezaháleli. V nejvyšší kategorii nad 2000 ccm se na start postavilo hned 13 aut a od počátku bylo nač se dívat. Diváci na věži i v přilehlém okolí mohli těžit z toho, že trať byla z velké časti přehledná prakticky z jednoho místa. Od startu se nejlépe odlepili právě Draci, kteří se hned protlačili na druhé místo za vedoucí KB Systém a ze zezadu se na ně začali tlačit VW Touareg týmu Autolive Offroad. A právě ti se postupně stávali černými koni závodu. Po naprosto bezchybném výkonu, kdy si hájili svoji pozici, a nakonec si po 99 kolech připsali plný počet bodů. V cíli se tak mohli radovat nejen z celkového vítězství, ale i z toho, že poprvé v sezóně našel pražský tým KB Systemu přemožitele ve třídě nad 2000 ccm. Ti nakonec dojeli v celkovém pořadí na třetím místě, když se před ně na druhou pozici ve druhé polovině závodu propracovali vítězové „Dobřanské 24“ Bóža Team se svým neuvěřitelně spolehlivým Polarisem. Ostatně, těsně za stupni vítězů zůstal další litrový vůz Polaris Teamu. Neskrývanou radost z celkového 5. místa a vítězství mezi dvoulitry měli po dobřanském infarktu D-Perfect Draci. Profíkům pak jako vždy zdatně sekundovali chlapíci z Offroadcentra Jase, kteří svůj soupeřům mezi amatéry nadělili na cílové fotobuňce 11 kol. Vzhledem k již zmiňované trati, která pro auta doznala drobné úpravy, nebyla o dramatické situace opět nouze. Polámalo se nejedno kolečko, že kluci z Radlíkovic, na slunce zamrkal nejeden podvozek, že pánové z Kubi Teamu Geneve a ke slovu se dostali i hasiči, kteří si museli kromě kropení dráhy natrénovat i hašení závodního speciálu….
Ačkoli se objevily hlasy, že motokrosový Přerov má do klasického offroadu poněkud daleko, je třeba říci, že nakonec se z toho vyklubal velmi dramatický závod, který nenechal nikoho na pochybách, že i tento typ trati má v seriálu své místo.
|
