VALTR OffROAD Maraton Šternberk
Nějak nestíhám, tak tady uvídím kopii článku z www.offroadmaraton.cz
Zahajovací závod sezony ve Šternberku byl všemi zúčastněnými hodnocen hodně vysoko
Nejen pro připomenutí některých okamžiků přinášíme reportáž z prvního letošního klání. Co tam bylo blátíčka a jezdců, kteří se s ním rvali jako lvi...!
Páteční přípravy sice spousty lidí hned ráno vyděsily, neboť terén byl promočen velmi hluboko a to nejen na trati, ale i v depu, kterým se nedalo ani projít. Naštěstí se během dne počasí umoudřilo a dokonce vysvitlo slunce, takže nekonečné bahniště začalo prosychat úměrně přijíždějícím a registrujícím se závodníkům.
Registrace a technické prohlídky strojů začaly po druhé hodině a kontrolující se do cca 23:00 nezastavili. Řada motorkářů, čtyřkolkářů a zástupců týmů aut se zdála být nekonečná. Do depa přijížděly vozidla i po půlnoci… A to ještě nebyl konec. V sobotu ráno od 5:00 stála fronta registrujících se motorkářů nanovo. Naštěstí se všechno stihlo včas a tak prvnímu letošnímu startu nic nebránilo v cestě. V 7:00 se zvedla česká vlajka a bylo odstartováno. Dokonce si přivstalo i mnoho diváků, takže už i motorkáři měli pěknou kulisu ve fandícím obecenstvu. A není se čemu divit - na startu stála rovná stovka závodníků. Dokonce i v nově otevřené kategorii E Vet, určené pro závodníky nad 40 let, odstartovalo dvacet závodníků. Spolu s nimi odstartovali z poslední řady na svůj první velký závod starší junioři a to na 30 minut.
Hned v průběhu prvního kola se ozvalo do vysílaček traťových komisařů: „…tady jeden leží a má v háji koleno…“, což znělo dost hrozně, ale naštěstí to nebylo tak vážné a zmíněný závodník později chodil depem „po svých“. Na velmi náročné trati si dvě hodiny vedl nejlépe v kategorii E1 Roman Krejčí z BODRO Teamu, který jako jediný ujel 18 kol. BODRO team se evidentně dobře připravil, neboť ze stejné stáje stáli na bedně ještě dva jezdci: na druhém místě v E1 Zdeněk Cyprián se 17 koly a první v E2 skončil Rosťa Ondračka se stejným počtem kol.
Třetí na bedně v E1 se udržel Mario Rybář z KBS UAMK teamu Unhošť. Stejných 17 kol měli už jen čtvrtý v E1 ADAM Závodný (BODRO team) a v E2 druhý Jiří Pach a třetí Radim Drlík. Nejlepším veteránem se stal „pro změnu“ člen BODRO teamu Ivan Novotný se 16 koly, pronásledovaný v těsném závěsu jedoucími druhým Radkem Čapkou a Danem Jarnotem. Všichni závodníci se vraceli do depa jako bahňáci obecní a nebýt čipů a prvotních fotek z registrací, nikdy bychom nezjistili, kdo je kdo. Skvělé zahájení sezony.
Po krátké přestávce se postavilo na start čtyřkolek dalších 70 „krásných bláznů“. Nablýskané stroje zaburácely v deset hodin a po prvních 10 minutách, kdy projeli všichni závodníci prvním kolem, nebylo možné nikoho rozeznat. Nižší položení strojů i jezdců oproti motorkám znamenalo, že někteří se za jízdy doslova koupali v bahně. I přes to bylo na účastnících vidět, že jsou závod užili. Samozřejmě, že ani toto klání se nevyhnulo drobným kolizím a lehkým poškozením strojů. Ale i tak čtyřkolkáři hodnotili svůj první závod jako velmi kvalitní. Určitě k tomu přispěla i nová a velmi kvalitní čipová časomíra, jejíž výsledky byly k dispozici téměř ihned po dojezdu posledního.
V kategorii SP podávalo prvních šest jezdců velmi vyrovnané výkony a všichni najeli 14 kol. Nejlépe ovšem na třetím místě Tomáš Kubina jen těsně před Pavlem Ulmanem a zároveň dost těsně za druhým Františkem Novým. Nejlepším byl Marek Dobiáš. Zajímavým výsledkem je, že vítěz kategorie TR Martin Malát dokázal na Journeymanovi zajet výsledek, který by jej řadil na třetí příčku v SP. Byl jediným, kdo ve své třídě ujel 14 kol. Druhý Jan Pavlíček týmu Hospoda už měl kolo ztrátu. Souběžně s ním dojel pro třetí místo Láďa Novotný. Nádherné výkony podávali všichni a neztratili se mezi nimi ani dva zástupci kategorie TR V Mirek Roth a Pepa Kroft, kteří se, ač zdravotně postižení, rvali se šternberským bahnem jako lvi.
Mezi 12:30 a 13:30 proběhla exhibiční jízda dakarského speciálu Martina Macíka a závody nejmenších závodníků. V kategoriích Dětí a Juniorů menších stálo na startu motorek a čtyřkolek 30 natěšených závodníků a kolem speciálně vytyčené závodní dráhy ještě více natěšení rodiče. Krásná trať a skvělé publikum, připravené kdykoliv a komukoliv pomoci, znamenalo velký zážitek.
To už se na druhé straně šternberského areálu připravovaly auta na start pětihodinovky. Úzký startovní rošt nedovoloval pustit vedle sebe víc jak dva vozy, a tak se všichni řadili po dvojicích vedle sebe jako ve Formuli 1 podle konečných výsledků loňské sezóny. Na čele tedy vozy VATR teamu a Ekonomických staveb.
Mávnutí vlajky, plyn na podlahu a ohlušující řev - tak vypadá prvních pár vteřin závodu. Oba první vozy vyrazily zároveň, Valtrův však vletěl po pár metrech do velké louže a vychrstnul špinavou bahnitou vodu na všechny strany. Pořádnou sprchu dostaly i Ekonomické stavby, které jely deset vteřin úplně poslepu, protože bahno nejen že cáklo na přední okno, ale i do vozu a posádka nemohla spustit stěrače. Naštěstí pilot udržel vůz ve směru a nedošlo k žádné srážce ani vyjetí z trati.
Při průjezdu první zatáčkou už bylo veškeré nebezpečí zažehnáno a oddychli si jezdci i diváci. Hned ve druhém kole posádka Option 4x4 tak dlouho naměřovala nájezd do ostré zatáčky za časomírou, až si ukázkově chytla kolem o strom, což je v zápětí vyhodilo z trati do příkopu. Naštěstí zůstal vůz na kolech. Rýhy v příkopu jako po přistání meteoritu nasvědčovaly, že vyhrabat se ven bude dost náročné. Bylo, ale povedlo se.
Trať byla několikrát zkropena deštíkem, takže bahnité lázně neustávaly. Jen dvě auta odpadla brzy. Meta Kladno II a OR Pro Team II odstoupili zhruba po hodině závodu. Levé přední utržené kolo se jim už opravit nepodařilo...
Naleštěný speciál Šmídů, nyní pod jménem Meta Kladno, byl jedním z favoritů v silné kategorii. Problémy při technické přejímce („Bez hasícího přístroje to nepůjde,“ prohlásil technický komisař Roman nekompromisně) je zdržely v depu a tak zatímco se vesele startovalo, „mediální hvězdy“ sháněly hasičák. Ale jakmile byl vůz na trati, přehlédnout ho nešlo. Rychlou stíhací jízdu překazila až technická porucha - auto poskočilo na dva metry vysoko, po dopadu se zadrhlo palivové čerpadlo a bez pumpy to dál nešlo. Máme se ale na co těšit. Ke druhému autu by totiž už brzo mělo přibýt i třetí, civilnější, s větším rozvorem a také menším motorem. Místo 4,2 bude "jen" 3,6 litru. Kavalerie dorazí prý už brzy.
Problémy se nevyhnuly ani Crazy Offroad teamu. Závada na čepu je poslal do lesa, zezadu se do nich v této situaci měli opřít Rafani, což ostatně bylo vidět i na jejich pravém předním rohu, který spíš vyvolával pocit letmé boudičky. Třeba příště. Crazy si čepem pytlík smůly každopádně nevybrali, dva defekty za sebou se totiž jinak ani nazvat nedají. Ostatní posádky bojovaly až do konce, s výjimkou Wings teamu I, kterému Vitara zlobila jak mohla a nakonec klekla po 4 hodinách na spojce. Devatenáct kol přesto odjela s poctami.
Zato mohutný patrol přiřazený pod křídla Wings po sloučení s týmem Hadex řádil ve Šternberku jako černá ruka. Wings byli z auta dokonce tak nadšení, že v průběhu závodu prosili moderátora: "Nemluv o tom, nemluv o tom, jen ať to ještě chvíli jezdí". Jezdilo to... A tak dobře, že dosáhlo na bronz v kategorii nad 2000 ccm.
Případ sám pro sebe, to jsou Denimoto. Hned v 1. kole zapadli a šternberského bahna měli najednou víc, než si mohli kdy představit. Zlobit začala i převodovka a tak se nad areálem tankodromu ozývalo až do konce nezaměnitelné „hen, hen, hen“, když Denimoto týralo svůj motor na dvojku. Jiná rychlost tam nešla, což s sebou neslo samozřejmě silné přehřívání a další komplikace. Na čtvrté místo se tentokrát „Jimnyna“ nadřela řádně. Prokletím ve Šternberku byl obecně přední náhon. Přišli o něj taky v Sáře. Ti si ale hlavu se závoděním nedělali vůbec a Šternberk pojali jako příjemnou vyjížďku. Důkazem byl člen týmu Sára rozverně poletující kolem stanu časomíry na čtyřkolce a volající: "Ten otec (pan Václav Randýsek), to je fakt klasik, on už to jezdí dokonce bez vercajku. Stojí tam v bahně a nemá čtrnáctku klíč. Něco mi tam někdo půjčil, ale jak jsem zabral, tak se ta … zlomila.“ Byl to nakonec Valtr tým, který nový, méně lámavý klíč - jak se Zuzka Valtrová nad večerní polévkou přiznala, půjčili. Potom, co se z nich stala zadokolka, se nakonec odporoučela i elektronika a Sára se sice řvoucí, zato bez jediného světla, vplížila do cíle, ale na 3. místě. Na druhé Rafany ztráceli celé kolo.
To Šternberáci si nově říkají Free offroad a jezdí s novým autem jako draci. Ne jako Draci, ti dojeli na 6. místě, ale jako draci rychle a dobře. Na nové auto čekali dlouho, a tak jim přejme i podvozek, co i do děr skáče jako do peřin, jak si sami pochvalovali. Ve své kategorii do 2 litrů zvítězili o 4 kola na již zmíněné druhé Rafany. V absolutním pořadí by to bylo druhé místo.
V silnější kategorii si čtvrté a páté místo rozdělili Šroťáci a druhý vůz Mety Kladno za 28 kol, o kolo lepší dojel již zmíněný tým Wings s 29 koly.
Boj o vítězství byl hned od startu mezi vozy 203 a 204. Tedy Valtr a Ekonoky se krásně honily po šternberské trati neustále na špičce startovního pole. Valtr, který postrádal čtyři hnaná kola už po necelé první hodině, musel dohánět. Rychlá oprava v depu problém na krátký čas vyřešila, i tak ale většinu času - přesně polovinu maratonu, jezdil Jarda na zadní náhon. Krásnou stíhací jízdu za Ekonomkami - „náhon, nenáhon“ předvedl po střídání Láďa Fajtl, chlapík na pohled křehké konstrukce, avšak pevných nervů a rukou. S jistotou a zaslouženě dovedl žluťáska ve druhé půlce na druhém místě. Škoda jen toho závěru, kdy poslední kolo už nedojel, stroj odmítl poslušnost a tak se do depa vrátil potupně tažen. Ekonomky byly druhé (pravděpodobně), které přišly o přední náhon. Zadokolka se z nich stala před 17. hodinou. Ale jinak auto makalo jak hodinky a sehraný tým nenechal nikoho na pochybách, že plný počet bodů jim ze Šternberka právem patří.
Výsledky:
ERIK - SP 5 místo (super)
RADIM - SP 21 místo (dobrý)
VITARA - 5 místo (škoda)
PATROL - 3 místo (super)
|
