Šternberk (5h) SAMURAI - 5. místo, VITARA - 9. místo
První letošní závody na Moravě se konaly na kraji tankového vojenského prostoru ve Šternberku. Zima už ustupuje, sluníčko vykukuje a tak se sjelo početnější jezdecké pole. Velké auta stále ještě asi stojí na špalkách v garážích a tak na startu zase stáli jen dvě posádky. V malých autech (i když nevím proč došlo k rozšíření z 2000 na 2500ccm) ale přituhlo, konkurence se rozrostla na 11 aut. Do budoucna se dá předpokládat že bude ještě větší, protože spousta známých aut ještě chybí.
Bláta bylo dost, sice ne tolik jako v Podbořanech, zato bylo víc vody a spolu s blátem se postarala o nejčastější závady a problémy mnoha posádek – poruchy alternátorů, zanášení chladičů, … I my jsme s tímto bojovali. Do příštích závodů je třeba udělat malé úpravy, nějaké kryty, ale hlavně brát s sebou wapku a spoustu vody.
Protože do Šternberka je to „kousek“, rozhodli jsme postavit na start obě naše auta – novou Suzuki VITARA 1600 a stařičkého Suzuki SAMURAI 1300. Vitara po minulých závodech potřebovala oprav docela dost (novou spojku, překopání elektriky, …), Samurai po všech loňských opravách a vylepšeních potřeboval spíš kontrolu všech náplní, ložisek, namontovat sedadla, pásy a další spoustu drobností. Sestavili jsme nové posádky – Vitaru startoval Saša s dcerou, Samurai startoval ve složení Radek a Jana, Vitaru střídal Pavel se synem Honzou a v Samurai pokračoval Radim s bráchou. Cíl byl jednoznačný – ukázat sílu WINGS teamu a v nabitém startovním poli vidět alespoň jedno auto v cíli mezi nejlepšími a to se myslím podařilo.
Start byl poměrně klidný, žádné auto naštorc, Sašovi jen trochu pomačkali zadní blatník. Už po pár kolech začali do depa jezdit první posádky. Preineři utopili alternátor, nový Jimmy Terasoft vařil, Offroad Šternberk taky. Problémy se nevyhnuly ani nám. Vitara zase začala mít problémy se spojkou a Samurai vařil. Bez problému jezdili jen největší favorité a potvrzovali, že mají auta opravdu perfektně připravená.
Po vyčištění chladiče Samuraje, doplnění vody (pak po pár kolech ještě jednou a pak už bez problémů) a vystřídání posádek dál spolehlivě kroužil po velice těžké trati. Chybí mu pár koní navíc, aby se nemusel tak trápit ve výjezdech z blátivých děr a na rychlých úsecích mu chybí rychlost a soupeři ujíždějí, ale bylo příjemné koukat, jak spolehlivě ukusuje další a další kola. Vitara byl větší oříšek. Spojka byla plná bláta a nezapírala. Snažili jsme se ji vyčistit vystříkání vodou. Saša do poloviny závodů ještě pár kol nakroužil, ale nebylo to ono. O přestávce jsme odmontovali kryt spojky a znova čistili, uzavřeli s zalepili. Zaváděcí kolo druhé půle proběhlo bez závad, vypadalo to, že vše bude OK, ale na startu jsem chtěl vyrazit a zase zničil spojku. Při odpočítávání 5, 4, 3 …. jsem úplně zapomněl na vše, jen se soustředil na start a tak spojka, která měla ještě v sobě zbytky bláta a pořádně nedoléhala dostala zabrat tak, že jsme s Honzou ujeli půl závodního kola, ucítili smrad a už se jen čekali kdy pro nás přijede H3, aby nás odtáhla do cíle.
Vitara odpočívala v depu, pozorovali jsme soupeře, kteří měli taky potíže a počítali o kolik bodů do celkového pořadí přijdeme. Samurajek ale spolehlivě kroužil a děla nám radost. Ke konci závodu jsme viděli několik zajímavých momentů – černou vlajku pro Žitníka, boudu Terasoftu a Zapletala na laně za traktorem. Celkové výsledky ale tak překvapivé nebyly. Vyhrály Jimmici (Pořízek před Zapletalem) a na třetím místě byly výborně jedoucí Ekonomky na něčem co připomíná vzdáleně Samuraje, ale s motorem Swift, čtvrtý byl Šternberk a těsně za ním WINGS team II (29 kol) – Samurai s posádkou Radek + Jana a Radim a Aleš. Virata skončila na devátém místě.
Velké auta to byla spíš ostuda. Vítěz ze svými 21 koly byl až celkově devátý za 8 malými auty. Snad to v dalších závodech bude lepší a předvedou co to je 3x víc koní pod kapotou.
Pavel
