Na závod v Trstěnicích jsme odjeli s velkým očekáváním. Samurai měl dokázat, že poslední dobré výsledky nebyly náhodné a Vitara už se čtvrtým motorem konečně dojet.
Před závodama jsme byli obě auta vyzkoušet na Vřesinské strži a vše bylo OK. Po příjezdu do Trstěnic a pár kolech tréninku se objevila voda v oleji Samuraje a bylo zle. Rozhodli jsme se "udělat znova hlavu". Saša objednal U Kelly v Chebu nové těsnění, 8 litrů oleje a já jsem půjčil od Bakarďáů momentový klíč. V pátek večer jsme to ještě rozhodili a v sobotu ráno složili.
Trať byla hrozně rozbitá, i přes deště byla místy suchá, ale místy byla blátivá až moc. Nepříjemný byl brod hluboký skoro metr a dlouhé hluboké bahno na najvzdálenější části tratě. Během závodu se trať rozjezdila a byla jedno velké bláto.
Program závodů byl tentokrát bohatší. Nejprve jely motorky 3 hodiny, pak čtyřkolky 3 hodiny, nově děti do 12 let na čtyřkolkách a auta dvanáctihodinovka od 18 do 6 hodin ráno.
V sobotu jel čtyřkolky pouze Erik, já i Saša jsme šetřili síly na auta, a celkem se mu dařilo. Jezdil v první desítce dokud mu nesklouzla noha pod zadní kolo a škaredě si ji nepohmoždil.
Start aut byl opět poměrně divoký, tentokrát jsem staroval já a Pavlínkou a hned po startu jsme dostali ráno ze zadu a ten někdo nám zrušil zadní světlo a část zadního blatníku. Zpočátku se jezdilo fajn, pár aut jsme předjeli, část mělo potíže a opravovali v depu. Jak se zhoršovala trať a přibývalo bláto, začaly být problémy s pneumatikama a několikrát jsem nebyl schopen projet blátivými úseky. Párkrát jsem se vyškrábal sám, jednou mě tahali Šternberáci a jednou Radek se Samurajem. Pokračovalo divoké ježdění, při předjíždění Cínovců jsem rozbil pravé přední světlo a zrcátko (Saša pak dílo dokonal a rozbil i to levé).
Radek s Janou startovali Samuraje a jelo jim to pěkně, motor šlapal a pouze jednou chybovali, zapadli a já je vytáhl.
Po 3 hodinách jsme střídali Saša pořád nevěřil, že je třeba přezou na maxikrosy a vyjel na slikách. Po jednom kole ale byl v depu a přezouvali jsme. Jezdil pak mnohem lépe a výrazně nás posunul ve výsledcích.
Radka střídal Tonda s Honzou, udržovali 7 místo. Po pár kolech přijeli na kontrolu oleje a přijeli na prázdném kole. Provedli jsme výměnu defektu a kluci se vraceli z depa až na 10 místo. Dobrou jízdou se vrátili po svých třech hodinách na 7 místo.
Trať už byla rozbitá, bahnitá a zahalená ve tmě. Pořadatele nikde nebylo vidět, když zapadli naši soupeři, museli čekat na odtah až půl hodiny a tak bylo třeba jet s nejvyšší opatrností. Auta šlapala a tak bylo půlnoční střídání po 6. hodinách optimistické.
Vystřídal jsem Sašu s Ladou, jako spolujezdce jsem si vzal Jirku. Jezdilo se výborně, postupně jsme se vyšplhali až na 1. místo, ale pak se nám zlomil čep řízení a my museli do depa. Saša přijel za námi na trať a společně jsme čep nahodili zpět, abychom mohli alespoň pomalu dojet do depa (čekat na odtah pořadateli by znamenalo výrazný propad, protože ti někde spali). V depu jsme vyměnili čep za nový během pár minut, ale i tak nás oprava stála místo a já se vrátil na 2 pozici.
Radek s Janou pokračovali ve výborné jízdě a posunuli se na 6 a později i na 5 místo.
Tonda s Honzou ho vystřídali a pokračovali v blátivé jízdě. Měli ale smůlu. Při objíždění jim v hlubokém úvozu zhasnul motor a startér komplet zalitý blátem odmítal nahodit motor, protože baterka s ním sotva pohla. Přijel jsem jim na čtyřkolce na pomoc, zapojili jsme její baterku k Samíkovi a na podruhé nastartovali. Škoda, protože je předjeli Bakarďáci. I tak 6 místo bylo super.
Na špici to zase bylo divoké, Saša se honil s Beďou, ze zadu útočili Šternberáci. Saša viděl rudě jel na doraz. Dvě kola před koncem už bylo rozhodnuto, když dostal defekt na předním kole a nechtěl měnit, aby neztratil pořadí, tak jel dále. Další kolo už jel jen po ráfku a do cíle dojel už jen po něčem, co ráfek připomínalo jen názvem. Po třetím v sedlčanech jsme tentokrát mohli slavit druhé místo.
K výborným výsledkům nám jistě pomohly i problémy Crayzíků, Bakardů, Štemberáků (i přes výraznou pomoc Valtrů) a dalších, trocha toho štěstí, ale základem všeho byla naše výborná, téměř bezchybná a rychlá jízda.
Bylo to druhé místo, zasloužené, vydřené a patřilo všem v týmu, protože kromě Jezdců se na přípravě auta podíleli i ostatní z týmu, Radek, Tonda, Honza, Erik.
Ráno po vyhlášení šli všichni spát (Pavlínka únavou nevydržela a prospala i přebírání poháru) a já se chystal na start dvou hodin čtyřkolek. Bylo to už ale jen trápení. Jediný na 350 mezi samými osmistovkami a továrními pětistovkami jsem to dojel na 13 místě.
Čtyřkolky Junior - Adam 2. místo
Čtyřkolky TR - Pavel 13. z 20 TR
Čtyřkolky SP - Erik 12. z 31 SP
Vitara - 2. místo
Samurai - 6. místo
Pavel
|
