XI. ročník 24hours OffROAD Maraton Dobřany
(článek z www.offroadmaraton.cz)
Dobřany 2008: Letos už po jedenácté a úspěšně
Ohlédnutí za dobřanským kláním.
Na okraji Dobřan se na úpatí Šlovického vrchu sešla tradičně koncem května offroaďácká elita. Motorkáři a čtyřkolkáři, připraveni na dvouhodinový závod, a pak nažhavené posádky aut, které natrénovaly na dvou minulých závodech a připravily své stroje na jedničku. Aby taky ne, vždyť v Dobřanech jim jde o trojnásobek bodů do celého seriálu. Dobřanská čtyřiadvacetihodinovka je pojem sám o sobě. A také letos se na startu objevily posádky, které připravily své vozy právě jen pro tento závod.
Týdenní vytrvalé deště, vyhlášené povodňové stupně na severní Moravě, předpověď nízkých teplot. Všechny okolnosti před víkendem v Dobřanech napovídaly, že se chystají další bahenní lázně. Všichni, kdo přijeli s holínkami a pláštěnkami, se ale přepočítali. Nebe bez jediného mráčku, skvělá atmosféra a ještě lepší trať udělali z nejtěžšího klání jeden z nejlepších závodů. Ráno se začalo tradičním výkřikem „Dobré ráno, Dobřany!"
Dvouhodinové klání motorkářů a čtyřkolkářů se jelo jako předvoj offroadové čtyřiadvacetihodinovky aut. Ovšem obsazením jej mnohokrát předčil. V letošním seriálu vůbec došlo ke značnému nárůstu závodníků ve všech kategoriích motorek ï čtyřkolek a Dobřany jich přivítaly letos nejvíce.
V sobotu již v sedm hodin ráno stálo na startu dvouhodinovky kategorií motorek 129 strojů startujících do regulérní dvouhodinovky a s nimi ještě 4 starší junioři, jedoucí závod na 30 minut. Poměrně klidný průběh narušovaly pouze příležitostné karamboly na dvou těžkých brodech, jejichž bahno postupně měnilo vizáž závodníků do unifikované hnědé.
Změněná pravidla oproti loňsku přináší větší bodový příděl pro větší počet závodníků, a tak se z bodů do seriálu může radovat ne deset, ale hned dvacet závodníků (samozřejmě v každé kategorii). V kategorii E1 prvních pět ujelo shodných 12 kol a o bedně rozhodoval čas. Za prvním Pavlem Divišem se umístil jen o 2 s pomalejší Jan Kakalejčík z Enduro Teamu Orlová a za ním Jan Hejda z Moto Klubu Bezinka Kamýk, který ztrácel na druhého 18 s. V kategorii E2 dlouhodobě kraluje Rosťa Ondračka z Bodro Teamu, který jako jediný zvládl v daném časovém limitu ujet 13 kol. Druhý Petr Trešl z Enduroteamu Tábor jich zvládl 12 a to se 40 s náskokem na Joe Krockera z Moto Klubu Bezinka Kamýk.
V nové kategorii veteránů (závodníků nad 40 let) kraloval také zástupce Bodro týmu Ivan Novotný a mladším závodníkům rozhodně nic nedaroval. Na těžké dobřanské trati zvládl skvělých 12 kol. Druhý Mirek Kukrál a třetí Dalibor Moravec už měli po jedenácti.
Jak jsme zmínili, i v kategoriích čtyřkolek má seriál OffROAD Maraton vzrůstající tendenci. V Dobřanech se startovní pole čtyřkolkářů zastavilo na čísle 101 (plus 5 starších juniorů jedoucích 30 minut). Pokud by si ale někdo myslel, že se na čtyřkolkách jezdí výrazně pomaleji, velmi by se divil. Dva nejrychlejší jezdci v kategorii čtyřkolek SP ujeli stejných 12 kol jako jejich kolegové na motorkách! Rozdíl mezi prvním Markem Dobiášem a druhým Frantou Novotným byl 3 minuty. Jen pro zajímavost: nejrychlejší kolo prvního ukázalo 10:25. Třetím se stal s jedenácti koly legendární Pepa Macháček.
Kromě mnoha báječných míst na trati se stala divácky oblíbenou roleta hned pod podiem. Ukázkovou artistickou kreaci na prvním nakopáváku zvládl třeba Mirek Koudelka alias Koudy se startovním číslem 22. Když ho stroj vyhodil ze sedla, držíc se levou rukou chvíli vlál za čtyřkolkou, aby se po pár metrech znovu vyšvihl do sedla a po zadních kolech odjel dál bojovat o cenné vteřiny. Výkon hodný ruského cirkusového krotitele koní.
Extrémní odolnost pod vlivem adrenalinu předvedl i Václav Bělohlavý, když na stejném nakopáváku přeletěl přes čtyřkolku, která na něj spadla, a když se zpod ní Vašek vyškrábal, sám si ji otočil na kola, narovnal ohnutá řidítka a zvesela pokračoval dál. Diváci nevěřili vlastním očím.
Čtyřkolkáře trápily i technické problémy. Prudké klesání a následná levotočivá zatáčka pod tribunou si o zutá kola (případně defekty) přímo říkaly. Své by o tom mohl vykládat Petr Páník, který zul gumu hned v prvním kole a zbytek dvouhodinovky odkroužil jenom na ráfku. Zle vypadající pád pod čtyřkolku předvedl i Václav Straňánek zvaný Vendys. Nakonec z toho ale vyšel „jen“ s pochroumaným ramenem a menším.
A podobných případů by bylo na další dvě stránky. Ani v pomalejších pracovních čtyřkolkách se závodníci nijak neflákali. Znovu nejrychlejší Martin Sláma dal svému Journeymanu pěkně zabrat. Za dvě hodiny zvládl 11 kol - bahno nebahno, kameny nekameny, přičemž nejrychlejší okruh měl za 11:09. Druhý Martin Malát na podobném stroji s deseti koly byl o 8 minut rychlejší než na CAN-AMu Filip Taraba. Celé třicítce „traktorů“ statečně sekundovaly dva stroje kategorie TRV (tělesně postižení) s piloty Mirkem Rothem a Pepou Kroftem. První z nich zvládl 9 a druhý 5 kol.
Po motorkách a čtyřkolkách se na start postavilo na 20 vozů v kategoriích nad a do dvou litrů – jeden registrovaný v kategorii Amater, jinak speciály. Úderem dvanácté hodiny byl odmávnut start nejtěžšího terénního závodu u nás, na 24 hodin. Jako každý rok se posádky rozeběhly ke svým vozům z památného kopce (tzv. od borovice). Nikdo neupadl, řidiči i navigátoři se co nejrychleji připoutali a vyrazili na nekonečných 24 hodin jízdy po cca 8 km dlouhém okruhu. Všechny vozy prošly důkladnou přípravou. Týmy dopředu avizovaly, že jejich stroje prošly kompletní generálkou. Všechno, co by jen náznakem mohlo zlobit, bylo vyměněno.
První gladiátorská řada tomu odpovídala. V plné formě vedle sebe: Valtr, ES, Wings. První vystartoval vůz Rafanů a všichni okolo se jenom potutelně usmívali - jestli se stihli Rafani takhle rychle připoutat, měli by si svůj čertovsky rychlý upínací systém nechat patentovat... Na všechny posádky čekalo pár brodů, prudká stoupání, velké padáky a terén, po němž se ani nedalo chodit. A také letos se závod neobešel bez převrhnutých vozů na střechu. Nikomu se však nic nestalo a všechny posádky se s tratí, pokud jim to technický stav vozidla dovolil, rvaly jako lvi. Nejčastější závadou byla zlomená poloosa, na kterou dojelo několik vozů. A to ne na jednu, ale třeba na čtvrtou, protože už další v depu neměli… Někteří bojovali bez náhonu na všechny čtyři, jiní bez možnosti řadit, jiným to nechladilo, takže jeli jak na „papiňáku“ atd.
Kýbl smůly si vybral v podstatě hned od začátku tým Meta Kladno. Netěsnící víčko nádržky na chladící kapalinu znamenalo problémy v prvním kole a několikaminutovou odstávku pro vůz 277. Odkryté motory sbíraly spodem prach a kamení, to vše se dostalo do rozvodů a po pěti hodinách se vozu 266 potkaly ventily. Prakticky stejná závada se projevila později i na autě 277. Naštěstí v menším rozsahu a tak mohli pokračovat. Bohužel ne na dlouho. Do třetice dojela Meta i s vozem č. 288, kterému přestala řadit převodovka. Ve výsledku pro vozy Meta kladno teamu znamenalo 9. (266), 6. (28
a 5. (277) místo. Zklamaný, ale odhodlaný jít do dalšího boje, byl VIP team (jezdící pod záštitou META Kladno-offroad teamu), který do Dobřan přijel ve složení Vlasta Korec, Vlasta Horváth, Libor Bouček a Adrian Stojkov. Jak okomentoval Vlasta Korec, na co sáhli, to se pokazilo. „ Auto, se kterým jsme jeli, bylo v pátek večer ok, ale v sobotu to začalo. Nejdřív servo, pak rozvodový řemen a pak se nám kousnul motor. Druhé auto, na kterém jsme zaskakovali, pak jelo v sobotu od třiadvacáté hodiny do nedělní sedmé ranní jen na dvojku. Kluci i já jsme byli moc smutní... Na Sosnovou se ale těšíme, snad dáme za volantem alespoň pár kol."
K naprosto revolučnímu odhalení došlo v Dobřanech ve Wings teamu. Wings konečně přišli na to, proč i přes důsledné přípravy nevyhrávají. Tedy alespoň v posledních třech letech. Na vině není nikdo jiný, než spíkr OffROAD Maratonu Michal Útlý. Odhalení probíhalo následovně: Michal přichází s poznámkovým blokem do stanu Wings a znamená si: „Po šesti hodinách Wings spokojení, bez větších závad, prodřený kabel na rozdělovači.“ Následuje krátký přátelský pokec a Michalův odchod. V ten samý okamžik, kdy Michal opouští depo, se v telefonu ozývá Wings posádka jedoucí s Patrolem: „STOJÍME! Klekla vodní pumpa.“ Oprava na tři hodiny. Za ta léta se to stalo opakovaně a resumé je jasné: Moderátor nesmí nadále komentovat výkony vozů Wings!:-)
Dobřanská čtyřiadvacetihodinovka ale není jen o tom, kdo má kolik náhradních dílů v depu a celkově lepší zázemí. Prokáže se v ní skvělé jezdecké umění, neobyčejná výdrž (celého týmu) a všichni svedou souboj s osudem a štěstím. To letos ve slabší kategorii přálo týmu Petra Procházky - OR Pro Team z Olomouce, a to tak, že členové stáje stáli na bedně hned dvakrát. Až na drobné problémy – závada na elektronice, zlomená spojovací hřídel, problémy s čepem řízení nebo silentblokem, se jim dařilo a první (OR PRO I, č. 110) a třetí místo (OR PRO II, č. 140) jsou toho skvělým důkazem! Mezi ně se vklínil favorit kategorie, průběžný vedoucí tým seriálu, Free OffROAD Morava ze Šternberku. Jistě, úplně hladce jim závod nešel, ale 81 kol na stříbro bohatě stačilo.
Option 4x4 se trápili mnohem víc. Hned po dvou hodinách závodu přišli o přední náhon. Žlutá zadokolka tak měla problémy hlavně nad ránem, kdy na trať padla slizká mlha a pořádně to klouzalo. Option už v té chvíli měli za sebou i trénink svařování, když se jim podařilo zlomit rám. Aby toho nebylo málo, přidaly se problémy s uzávěrkou diferenciálu a další drobnosti. Před polednem proto už jen odpočívali. Poslední kolo si v Dobřanech ale nenechá ujít nikdo a Option 4x4 nebyli výjimkou: v plné síle (taženi SsangYongem DTV Radíkovice) dojeli až k časomíře pro poslední průjezd. Gratulace k sedmému místu.
Zmiňované DTV Radíkovice si také zaslouží zvláštní pozornost. Způsobem „přece se neztrháme“ v poklidu kroužili 24 hodin po dobřanské trati, servisovali minimálně, před koncem si chvíli postáli v cíli a do posledního kola zapřáhli již nejezdící vůz Option. Dobrá strategie, v kategorii Amater získali samozřejmě zlato (celkově by stačili na sedmé místo).
Draci se startovním číslem 120 mají nové auto! A jako správný drak je zelené, ve znaku má okřídlený šíp, žene ho škodovácký motor 1.8, je to už EVO 4 a zase mělo problémy s hřídelí na převodovce. Praskla už podruhé, tým proto plánuje výměnu dodavatele a v problémových místech auto vylepšit díly z Patrola. Přejeme, ať vydrží.
Jestliže mistrem akrobacie čtyřkolek byl Koudy, potom v autech to jistě byli Tachovští. Věrni svému jménu „Crazy team“ předvedli dvě ukázkové boudičky, proti první samurajka ještě neprotestovala, po druhé jí ale praskla hlava a pro Tachovské to znamenalo konec snažení.
V silnější kategorii velmi překvapil svým skvělým výkonem a nakonec úžasným třetím místem domácí tým Mad Patrol Dobřany, který je právě tím týmem, který se připravoval jen na tento závod a seriál OffROAD Maraton pravidelně celý rok nejezdí.
Na špičce Ekonomické stavby, Valtr, Valtr, Ekonomické stavby… Přetahovaná, honěná od začátku do konce. Valtrovo auto tentokrát zlobilo přece jenom víc, než bugina. Prasklá hardys spojka na tyči řízení překvapila Jardův tým asi stejně, jako kdysi Číňany papír. Přidaly se problémy s převodovkou, v závěru už řadili jenom malá - velká jednička a malá - velká pětka. Tito dva favorité silné kategorie předváděli v nedělní dopoledne urputnou bitvu až do konce závodu. Vedoucí ES OffROAD Team a dotahující Valtr OffROAD Team. Oba piloti jezdili na hranici možností svých strojů i fyzikálních zákonů a všem okolo trati notně zrychlili tep. Byla to krásná podívaná pro velký počet přihlížejících diváků. Nakonec Valtr nedokázal pokořit přírodu, a tak s omezenou možností řadit dojel za Ekonomickými Stavbami, které s neskrývanou radostí zvítězily. Ekonomky ujely 104 kol, tedy cca 800 km!
Pořádný hold a uznání zaslouží i naši nejmenší offroaďáci, kteří i přes prvotní peripetie odjeli závod v plném bojovém nasazení. Největšího úspěchu ale dosáhl Michal Fischer, který kraloval v obou kategoriích.
Do Dobřan dorazilo více než 40 udatných závodníků a všichni zaslouží velkou pochvalu. Závodníci a závodnice v kategoriích Dětí i Juniorů letos jedou "naostro" poprvé, a tak, jako si oni zvykají na trať a pravé offroadové podmínky, my vychytáváme "mouchy" a snažíme se vždy připravit kvalitní závod. Během letošního roku budeme zveřejňovat i medailónky jednotlivých závodníků, z nichž někteří "dříve jezdili na čtyřkolce, než chodili po vlastních":-). Věříme tedy, že závodní duch vydržel všem, kteří se utkali v Dobřanech či jinde, a že si pro další body i zážitky přijedou i do Sosnové, kde dořešíme i dobřanské hodnocení. Holky a kluci, těšíme se na vás!
Čtyřiadvacetihodinovka byl velmi náročný závod pro všechny zúčastněné týmy. Překonat všechny nástrahy celodenní jízdy pomohla i podpora velkého počtu diváků a offroadových nadšenců. Klobouk dolů před všemi automobilovými posádkami, které se postavily na start. Nutno říct, že vítězi jsou všichni, kdo v závěru závodu viděli zpoza volantu mávání šachovnicové vlajky. Samozřejmě včetně tažených Option 4x4. Byl to fantastický závěr letošního setkání v Dobřanech. Nezbývá si, než přát, abychom se potkali na stejném místě, ve stejném čase znovu i za rok anebo kdekoliv se stejnou náladou a nadšením.
(Text: Michal Útlý, Ondra Nachtigall, Liběna Nová; Foto: Jirka Jonáš)
Výsledky:
Sobota
ERIK - QUAD SP 8. místo (super - 69 účastníků))
RADIM - QUAD SP 29. místo (dobrý - 69 účastníků))
HONZA - QUAD TR 13. místo (super - 30 účastníků)
VITARA - 6. místo
PEPE - 4. místo (škoda)
ADAM - QUAD junior ST - nejel
LUKÁŠ - QUAD junior ML - 3. místo
